Padova

Vcera jsme meli dalsi Cultural visit, tentokrat do mesta blizko Benatek, Padovy. Toto mesto bylo dlouhou dobu pod nadvladou Benatek a jeho hlavni skvosty pochazi z doby pred touto nadvladou, tj. do 14.-15. stoleti. Velmi vyznamne bylo mesto take za Rimskych dob. Vyrazili jsme v 7 hodin a cesta trvala asi dve a pul hodiny.
Autobus zastavil na velkem parkovisti, kde byl za stredoveku trh s kravami a tudiz byla budova autobusoveho nadrazi o neco hezci nez v Ostrave... Vlastne docela dost. Kdyz jsme sli o trochu dal, ocitli jsme se na velkem namesti, ktere tam existovalo uz za rimskich dob. V te dobe tam byla arena pro zavody vozu, dnes je tam velky park. Zajimave ale je, ze ma stejny pudorys jako arena, jen misto drahy je tam umely vodni kanal lemovany sochami. Cely park ma tvar elipsy Vypada to moc pekne. A samozrejme mam pro vas i fotku:
a tady mate jednu sochu, ktera se mi moc libila:Dal jsme pokracovali k prvni velke pamatce - Basilica di Sant' Antonio.
Naadherny kostel! Zvenku i zevnitr. Vsechny kostely v Padove vypadaji zvenku velmi jednoduse - maji zdenou fasadu bez omitky - tak jako kostel na Mirovem namesti ve Vitkovicich a ten by byl povazovan za hodne zdobny. Proste jednoducha stavba,.Tenhle kostel je vyjimkou, ma hodne kopuli a docela zdobnou fasadu, ale vetsina ma jen velmi jednoduche pruceli, proste zdi.
Jak rikam, tohle je kostel s nejzdobnejsim exterierem... v porovnani s jinymi katedraly docela nuda, ale tohle byl proste Padovsky styl... Kostel je docela stary (14. stoleti) a je zasvecen velmi uctivanem svetci. Je to jeden z mala kostelu, kde se jeste schazeji pilgrimove (nabozensti poutnici), kde to opravdu "zije". Velmi caste bohoslusby a co vic, lide davaji k hrobce s. Antonia dopisy a fotky pribuznych, aby jim pomohl. Bylo to opravdu jak za davnych casu, kdy lide byli velmi verici. A interier, to bylo neco... Protoze do basiliky chodilo hodne poutniku, byla docela bohata a mohla si dovolit caste upravy. Proto ma hodne ruznych stylu, od temer byzantskeho az po barokni:


Tady tohle sousosi bylo v kapli s hrobkou, takovych tam bylo asi devet... Jak se tomu presne rika? Relief?
Na namesti pred basilikou je velka bronzova jezdecka fotka vudce zoldaku Gattamelaty, kterou vytvoril Donatello v roce 1453:
Je to prvni jezdecka socha v Evrope po padu Rimske rise. Tisic let trvalo evropanum nez znovu objevili tajemstvi bronzovych soch! Donatello mel ale jeden problem: Chtel udelat sochu po vzoru rimskych mistru, kteri delali sochy kone, ktery stoji jenom na trech nohach. Donatello tohle ale nebyl schopen udelat, nevedel jak rozlozit vahu tak, aby socha byla stabilni a proto to vyresil velmi jednoduse. Nohu kone, ktera je ve vzduchu, proste oprel o delovou kouli! Sikovny chlapec!
Po prohlidce tohoto kostela jsme se vydali k nejvetsi pamatce Padovy - Cappella degli Scrovegni (Scrovegniho kaple). Tuto kapli nechal postavit syn velmi zamozneho bankere, Scrovegniho. Vsechny nabozenstvi, krome zidovstvi, povazuji obohacovani na pujcovani penez (lichvarstvi a bankovnictvi) za trest proti bohu. Proto je Scrovegni v Dantove Bozske komedii v pekle. Jeho syn si to uvedomoval a stavbou kaple chtel zabit dve mouchy jednou ranou: Jednak se primluvit za otce u Boha, aby ho pustil do nebe a jedna se primluvit sam za sebe, protoze byl taky velmi bohaty banker. Kaple byla puvodne soucasti velkeho palace, jenze po prvni svetove valce byl palac, stejne jako mnoho pamatek v Padove znicen (jeste daleko vetsi zkazu prineslo nekolikadenni bombardovani za druhe svetove valky), jen kaple zustala zazrakem zachovana. Palac musel byt demolovan a kaple byla zanechana svemu osudu na nekolik desitek let. Behem teto doby, vznikla vetsina poskozeni. Kaple vznikla v letech 1303-1305 a fresky vytvoril Giotto. V kapli se nesmi fotit a docela se to hlidalo, ja ale jednu fotku udelal:
Kaple ma velmi zajimave cleneni fresek. Popisuje zivot sv. Marie a pote Jezise. Je to neco jako komiks. Prvni freska zacina vzadu v pravo ve vrchni rade a prohlizi se smerem vpravo. Pak se prejde na protejsi stenu a dojde se zase na konec, prejde se znovu na prvni stenu a cte se prostredni rada atd... Mohli jsme tam byt jenom ctvrt hodiny, takze jsem si vsechno rychle prohlidnul a akorat jsem to stihnul. Na internetu jsem nasel fotku asi nejslavnejsi fresky z cele teto serie: Jidasuv polibek:
Po prohlidce kaple jsme meli asi dve a pul hodiny volno, ale ja jsem se rozhodl, ze zajdu do Erimitani museum. K tomuto rozhodnuti me primely dva faktory: Zaprve, je to velmi blizko kaple, zadruhe, listek z kaple, ktery zaplatila skola, plati i do muzea. Toz neber to... Muzeum bylo docela velke a velka cast expozice byla venovana Mantegnovi. Byl to velmi vyznamny malir, ktery v letech 1445 - 1560 pusobil v Padove. Na internetu jsem nasel jeden jeho obraz, tak vam ho tady dam, at mate predstavu, v jakem duchu ta vystava byla:
Mimo to, ale na vystave bylo i plno jinych exponatu, jedna mistnost byla venovana egyptu a v jine mistnosti me zaujaly tyhlety exponaty:
Vypadalo to, jako kdybych byl v obchode s cepicemi a tyhle sochy tam meli jako stojany... nepripada vam to taky tak?
V muzeu bylo jeste plno dalsich krasnych exponatu: obrovske tapiserie, obrazy, drevomalby... Ale nemohlo se tam fotit, tak jsem to nijak neprehanel. Prohlidka koncila v atriu celeho komplexu a vyfotil jsem se tam se svoji "skupinou", se kterou jsme muzeum prochazeli
Zleva: Holka z Malty (jmeno si nepamatuju), ja, Keleigh z USA a holka z Ugandy(jmeno si nepamatuju)
Po navsteve muzea jsem zasel s ostatnimi lidmi na pizzu a potom jsme se pomalu presouvali k dalsi prohlidce. Uprostred nasi cesty jsme ale objevili nadherne namesticko s vynikajici zmrzlinou. Puvodne si koupil jenom Michael z Kanady:
Jak ale jiste chapete, kdyz ho videli ostatni, hned si bezeli koupit zmrzlinu taky. Ja a Anika jsme si koupili hodne zvlastni zmrzlinu: Fin della monde(konec sveta)... Byla ale vynikajici a dokonce jsme si zavzpominali na stare dobre casy s Marylin Monroe:
Pravda, nebylo to v noci, nebylo to v New Yorku, sukne byla delsi a mene ochotna, ale preci...
Po zmrzline jsme dosli k nevyznamnemu kostelu (pojmenovanem sice Padovska katedrala, ale jeji vyznam oproti basilice sv. Antonina je temer zadny), jehoz soucasti je ovsem velmi vyznamne, ikdyz ne prilis zname, Baptisterium:
Baptisterium(na fotce vpravo) je velmi dulezita mistnost, ve ktere se krti novorozenci. Jmeno je po sv. John the Baptist (Jan Krtitel - ano, u nas se tomu rika krtitelna) Byla opravdu nadherna. Vsechny steny byly pokryte freskami, az uplne nahoru:
Strop, ma kruhovy pudorys... Tem bystrejsim asi vrta hlavou... Kdyz podlaha je ctvercova a pak prechazi v kruh... jak to udelali? Je to vlastne krychle a na ni polokoule... No... podivejte se na dalsi foto!
Takove ty zvlastni trojuhelniky, ktere vidite v rozich slouzi k prechodu krychle na kruhovy pudorys. Vypada to pekne, co?

O tomhle obrazku vam reknu neco zajimaveho. Vidite uprostred obrazku jakoby portal nad dvermi(dvere tam opravdu jsou, akorat se mi nevesly do snimku) a cast obrazu Jezise a andelu, kteri krouzi kolem jeho hlavy? Misto tohoto obrazu tam byla hrobka pani, ktera zaplatila stavbu Baptisteria. Byla velmi zamozna a patrila do druhe nejvyznamnejsi rodiny v Padove, hned po Scrovegni rodine. Pote, co Padovu zabraly Benatky, vsak jeji hrobku odstranili, telo dali rodine a misto hrobky tam dali tuto fresku. Proc? Protoze si uvedomovali, ze clenka velmi uctivane rodiny uprostred Baptisteria by pro jejich vladu nad Padovou neznamenala nic dobreho...
Ta socha, kterou vidite oprostred obrazku je zakoncenim misy v Baptisteriu.
Po prohlidce Baptisteria jsem si zasel i do "katedraly", jejiz soucasti Baptisterium je:
No.... Byla prestavena v renesancnim stylu vypadala jako basilika v centru Ostravy ... skoda... Vyuzili jsme ale jednoho vyklenku zvenci katedraly k vyfoceni tehle fotky:
Pekna, ne?:D
Po prohlidce Baptisteria jsme meli asi hodinu cas do odjezdu. Ja jsem si zasel znovu do parku si trochu odpocinout a v dali jsem videl nejaky kostel:
Jak jsem pozdeji od Henryho zjistil, je to nejstarsi kostel v Padove, Basilica di saint Giustino . Pamatujete si, jak jsem vykladal o tom, ze Benatky nemeli sv. Marka jako patrona od sveho zalozeni, ale ze meli jineho patrona, ktery pro ne uz ale nebyl dost dobry, kdyz byly bohate a proto ho za sv. Marka "vymenili" a ted uz ho nikdo pomalu ani nezna? Tak to stejne se stalo i se sv. Giustinem. Postupem casu potrebovala Padova nekoho lepsiho a to nikoho jineho, nez sv. Antonina. Tento kostel byl ale take bohuzel prestaven a byl jeste nudnejsi nez padovska katedrala... Skoda...
No a to je o Padove vse! Vratili jsme se asi o pul devate a o pul desate pro nas prichystali asiate jeden zajimavy obrad: Oslava mesice. Je to tradicni svatek, ktery se slavi v Japonsku, Cine i Malajsii a oslavuje se mesic. Reknu vam i legendu, ktera se k nemu vaze:
Pred davnymi lety existovalo 10 slunci. Ale protoze se lide strasne potili a bylo strasne vedro, buh rozhodl, ze rekne velmi znamemu lucisnikovi, at sestreli 9 slunci a necha jenom jedno. Tak se take stalo a proto mame jenom jedno slunce. V Asii lide taky veri, ze Mesic a Slunce je jedna a ta sama vec a take veri, ze na Mesici zije cisarovna. K tomu se take vaze legenda. Manzel teto cisarovny, cisar, chtel byt nesmrtelny a jeden velmi mocny kouzelnik mu dal celkem dve lahvicky nesmrtelnosti - jednu pro neho a jednu pro jeho zenu. Ale take ho varoval, ze jeden clovek smi vypit pouze jednu lahvicku. Cisar to ukazal zene a ta pozdeji potaji vypila obe lahvicky. Zacala se vznaset a vznaset az pristala na Mesici, kde musi zit az do konce sveta, aby si odpykala hrichy za svoji lakomost. A jeste vam reknu o jedne tradici: Jelikoz veri, ze Mesic a Slunce je jedno a to same, je docela komplikovane vysvetlit zatmeni Mesice. Oni veri, ze ve vesmiru lita veliky pes, ktery jednou za cas sni Mesic. Lide (dela se to i dneska, ikdyz hlavne na venkove) v tu chvili vylezou z domu a delaji strasne hlasite zvuky, aby toho psa donutili Mesic vyplivnout. Pekne, co?
Behem teto oslavy jsme jeli specialni Mesicni dort, ktery se ji jenom na teto oslave. Ma tvar kruhu a zajimavosti je, ze v Cinstine je kruh a bratrsvi jedno slovo. Tudiz se na oslavu mesice sejde cela rodina, aby se v klidu setkala a utuzila rodinne svazky. Pili jsme taky cinsky caj. No proste pohoda..

To by bylo asi vsechno o patku. A dneska? Od obeda pisu tenhle prispevek a zaroven se snazim rozchodit ICQ... ale jsem na dobre ceste! Evi, drzim palce s prvni vystavou!!:*

P.S. Jelikoz za prispevky z Cultural visit tak nejak patri nejaka fotka ucitele, davam tu fotku fyzikare (ano, ten co ma 44 ale nevypada na to:D)
Pri porovnani jeho fotaku s mym jsem se tak trochu stydel mno...