Vídeň - Sobota

Po zjištění, že se nám vrátí peníze za vlak, což bylo přibližně 20€ za každého, jsme bohužel zjistili, že Mallika chce ty peníze dát škole... Ono je to pochopitelné, ale furt... Kurňa:D 20€ navíc by udělalo Vídeň mnohem přitažlivější:) No... Nechám peněz...
Za chvilku jsem zjistil, že mi brácha poslal sms, ve které říká, že už se blíží k Vídni. Já se s nim a s celou rodinkou totiž domluvil, že se ve Vídni potkáme. Napsal jsem, že jsme měli zpoždění a že se potkáme v jednu hodinu u radnice. Pak jsem si musel koupit jízdenky. Naši průvodci se nám to snažili jaksyk vysvětlit, bylo to ale komplikované... Museli jsme si koupit dvoje denní jízdenky a pak jednu týdenní, která ve Vídni platí jenom od pondělí do neděle, a proto jsme ty denní jízdenky potřebovali na sobotu a neděli. U té mašiny bylo napsáno, že můžeme platit i kartou, což jsem upřednostnil, protože jsem se nechtěl zbavit hotovosti, ale bohužel to nefungovalo, tak jsem musel platit bankovkou, bylo to dohromady asi 20€. Ostatní s tím měli trochu větší problémy, dělali, jako by viděli automat na jízdenky poprvé v životě. Měl sice dotykový displej, ale to by to mělo udělat spíš jednodušší ne? Hlavně Mike... Ten než to všechno objevil...
Nakonec jsme to ale nějak zvládli a všichni jsme se vydali do hostelu, ve kterém bydlela Mallika. Byl kousek od nádraží a došli jsme tam pěšky. Vypadal docela pěkně, až na to, že byl trošku přecpaný poté, co tam přišla skupina dvanácti lidí s velkými kufry... Hoteliérka musela chvilku obsluhovat ostatní lidi a tak se na Malliku dostala řada asi za deset minut. Chlápek, který měl hned vedle recepce okýnko na vydávání kávy, se pořád ptal, jestli se někdo přihlašuje nebo odhlašuje z ubytování a my jsme mu museli pořád vysvětlovat, že tu jsme jenom s Mallikou, a že čekáme, kdy ji ubytují.
Během doby, kdy Mallika vyplňovala formuláře, přišel do hostelu Franz Gammer, který učil na naší škole, a dost nám pomohl s organizací našeho projektu. Přivítali jsme se, čímž vznikl v hostelu chaos, který asi všichni neoceňovali, ale tak co... ať si zvykají:D Za chvilku všichni kluci odešli ke svým hostitelům. Holky zůstaly s Mallikou, protože jejich hostitelka nebyla doma a tak si u ní museli nechat kufry, které k ní zavezli odpoledne.
Zjistili jsme, že bydlíme blízko Schönbrunnu, což je docela daleko od centra. Bydlíme tam všichni kromě Yilu, který bydlí jinde, protože tady už pro něho není místo. Když jsme do bytu dorazili, zjistili jsme, že máme jenom jeden pokoj, ve kterém navíc ještě bude zřejmě bydlet náš hostitel Benedikt, až se vrátí z Egypta. A to je nás šest kluků, takže je to docela zážitek.
Moc dlouho jsme se ale v pokoji neohřáli - museli jsme pohnout, abychom byli v jednu u radnice, ve které jsem měl já sraz s rodinkou, ale taky my kluci s ostatními. Dorazili jsme tam přesně v čas a s rodinkou jsem se potkal. Až na to, že mi zatajili, že přijede taky babička, což mě fakt překvapilo:) Samozřejmě mě hned zprdla za bundu, ale co se dá dělat:D Představil jsem je části skupiny, která už přijela a čekali jsme na ostatní. Nějak se neměli k příchodu a tak jsme se rozhodli, že já s rodinkou půjdeme do kavárny a Alvaro nám pak řekne, až ostatní přijdou, ať se můžem domluvit, jak to bude odpoledne vypadat.
V kavárně bylo moc pěkně, šak byla taky kousek od radnice... Trochu jsme pokecali a pak přišel Alvaro. Odešel jsem s ním, abych se domluvil na programu. Oni chtěli jít na bleší trh, ale já jsem řekl, že zůstanu s rodinkou a že se sejdeme o půl šesté před centrem AIESEC a potom půjdeme na večeři. Vrátil jsem se tedy do kavárny a dopil horkou čokoládu. Asi za půl hodiny jsme potom odešli a šli jsme se taky, i když volnějším tempem, projít po Vídni. Vzali jsme to od parlamentu přes muzea až k Maria-Hilfer straße (nebo tak nějak). Tam jsme si prošli pár butiků a nakonec jsme zapadli do mekáče, kde jsme si dali McChicken za 1€ a pár dalších věcí.
Pak jsme se tak pomalu blížili zpátky k parlamentu, kde jsme se rozdělili, já jsem jel na sraz tramvají a oni autem, chtěli se totiž k večeři připojit.
Poté, co jsem tam přijel tam ale nikdo nečekal, což mě dost naštvalo a tak jsem se s rodinkou rozhodl, že nejlepší bude, když já pujdu ke svému hostiteli a oni do svého hostelu. Tak se taky stalo, předem mě ale vybavili vším možným co pro mě nakoupili (ještě jednou děkuju). Rozloučili jsme se a já šel.
Domů jsem dojel asi po hodině, trochu jsem se zklidnil, převlékl se a už byl pomalu čas jít na ples... A o tom zas někdy příště...

Vídeň - cesta

Dneska se mi podařilo připojit k internetu - náš hostitel má Wifi a potřeboval jsem zjistit heslo. Takže... Vezmu to pěkně od začátku:
Z Duina jsme vyjeli v pátek o půl osmé večer. Cesta do Udine, ze kterého nám vyjížděl vlak, nám trvala asi hodinu. Na nádraží jsme pak ještě museli čekat dvě hodiny, než vlak přijel. Byl to noční Eurocity vlak, který jel do Vídně přímo a končil v Praze - to znamená, že mám ze školy dobré spojení domů i vlakem:) Měli jsme zarezervované dvě kupé. V mém byla Mallika, Slaviša, Valentine, Yilu, Evita a já, v druhém byl zbytek naší skupiny: Anna, Perla, Mike, Axel, Alvaro a Abdoulaye. Ve vlaku byly dvě zásuvky na elektřinu - jednu jsem si zabral já pro notebook a druhou Slaviša, který po cestě nabil mobil. Sedadla byla docela komfortní, zajímavá věc byla, že se dali sesunout a nakonec byly rovnoběžně s podlahou a když to tak udělali všichni, tak vznikla jedna velká postel přes celé kupé. Samozřejmě jsme to tak udělali a Yilu, Evita a Valentine šli hned spát. My ostatní jsme ještě kecali, ale po hodině jsme už zůstal vzhůru jenom já, Slaviša a Mallika. Já jsem chvilku pracoval na notebooku a pak mě to přestalo bavit a tak jsem s nimi kecal.
V jedné stanici, Villach, vlak zastavil asi na půl hodiny. Nevěděli jsme proč a tak jsme čekali a dělali si z toho srandu. Pak se najednou rozjel, ovšem v opačném směru... Tak jsme z toho byli tak trochu mimo, ale to zdaleka nebylo všechno. Za chvilku zastavil a znovu změnil směr jízdy, takže jsme nakonec jeli ve stejném směru jako předtím, než jsme dojeli do Villachu. Nějak jsme se shodli na tom, že asi potřeboval ze stanice vyjet, protože nebyla průjezdná, a teď už pokračuje v cestě. Jaké bylo naše překvapení, když se vlak vrátil zpátky do Villachu!! Už jsme si z toho moc srandu nedělali, protože vlak tam stál asi 20 minut. Pak se rozjel zase zpátky, tentokrát ale plnou rychlostí, což nás trochu vyděsilo. Pak jsme se ale uklidnili, a šli spát.
To byl docela problém, protože mezitím se Yilu, Evita a Valentine docela uvelebili a tak pro nás nezbývalo moc místa... Museli jsme se na místo, které odpovídalo dvěma sedačkám naproti sobě, uvelebit tři. Nakonec jsme to vymysleli tak, že já jsme spal kolmo na všechny ostatní = měl jsem nohy na nohách ostatních. Díky tomu jsme se tam nějak vešli. Já jsme usnul asi po půl hodině, stejně jako Mallika a Slaviša. Během cesty jsem se několikrát probudil, ale spalo se mi docela dobře.
Ostatní mě vzbudili dvacet minut před tím, než jsme měli vystoupit. Zjistil jsem ale, že máme dvě (!) hodiny zpoždění, což byl docela problém, protože jsme měli domluvené, že na nás budou tři lidi čekat na nádraží. Nakonec jsme se tam ale setkali, a co víc, dokonce jsme vysoudili na informacích, aby nám vrátili peníze - a oni řekli, že nám pošlou do Itálie celou cenu!!!:)
Tím bych ukončil tento příspěvek - zbytek příště!

Vídeň - před odjezdem

Tak kamarádi, dneska o půl osmé odjíždím do Vídně:) Nevím, jak na tom budu s psaním na blog, protože nevím, jestli tam bude internet... Každopádně o všem napíšu!! Mějte se, ciao!

Nemoc a Mr. Sponeck

Hrůza... Už přes dva týdny jsem jakysi nachcípaný a od minulého úterý je to docela vážné. Furt kašlu a už mě to přestává bavit... Ve středu jsem byl na sick listu a taky dneska a možná budu i zítra. Připadám si jak chodící lékárna - mohl bych ty léky prodávat... Každý den dýchám přes nějakou mašinu Aerosol, trochu to pomáhá... doufám... A dneska mi doktor nabídl injekci, že pomáhá... Řekl jsem, že teď ne, ale že jestli se to nespraví do pátku, kdy musím odjet do Vídně, tak si ji vezmu. No a potom mi dal kapky na kašel - s opiem:D:D No tak nevím, jestli to musím brát tak vážně:D Ale docela mě to štve, protože musím být zdraví do Vídně, jinak to bude stát za ...
Celý víkend jsem proležel v posteli, pracoval jsem a díval se na filmy:) a bral antibiotika, samozřejmě:D V pondělí jsem šel do školy, protože jsem měl test z matematiky, který si myslím, že nebyl špatný, snad by z něho mohla být šestka... A pak jsem měl laborky, ve kterých jsem dělal takový záhadný pokus, který je ale šíleně akční.
Do umyvadla teče tenký proud vody a celé je to zakryté v krabici, aby uvnitř byla tma. Nahoře je připevněné takové divné zařízení, které v rychlém intervalu zapíná a vypíná světlo - ve skutečnosti tak rychlém, že si to člověk ani neuvědomí. To má za následek, že místo toho, aby člověk viděl proud vody, vidí kapky jednu za druhou, jak padají:D Je to šupa a vypadá to fakt dobře. Jde si s tím různě pohrát a tak... No a našim úkolem je napsat na to Planning Lab Report - to znamená vysvětlit, proč to tak je... Hmm... šupa:D:D
Dneska přijel do školy Hans Sponeck, což je bývalý velmi důležitý diplomat, který působil v Íráku. Co dělá teď to nevím, vím akorát, že z úřadu odstoupil v roce 2000. Místo čtrté hodiny jsme měli jeho přednášku, na kterou jsem ale nemohl jít, protože jsem byl na sick listu... Smůla... Ale naštěstí jsem si to vynahradil odpoledne, kdy měl ještě besedu se studenty, na kterou jsem zašel. Strašně zajímavé. Působil hodně příjemně a výborně mluvil.. Super zážitek:) To se mi na téhle škole líbí, člověk má možnost potkat důležité lidi, kteří dávají prezentace. Většinou jsou hodně dobré:)
Dneska jsem taky, doufám, dokončil práci na prvním verzi Economics Internal, což je analýza článku použitím ekonomických teorií. Trvalo mi to celkem asi 7 hodin, ale vypadá to dobře. Zítra to dám učiteli, který to opraví, navrhne změny, které provedu a to už pak bude finální verze. Je to důležitá věc, celkem během našeho studia budeme mít 4 Internals, které dohromady utvoří osobní portfolio, které myslím tvoří 30 procent závěrečné známky, což není k zahození.
No a co budu dělat zítra? ještě nevím, jestli zůstanu v rezidenci nebo ne... Ráno musím jít za doktorem a uvidí se...

Project week

rozhodl jsem se, že pro změnu napíšu příspěvek bez obrázků, abych si vás nerozmazlil. Ale nebojte, nebude to nudné.... Bude to totiž o... PROJECT WEEKu!! První trocha teorie: Project week každým rokem požádá každá UWC. Naše škola měla pár roků pauzu, protože nebyly peníze, ale loni se k této tradici vrátila a letos v ní pokračuje. Cílem každého projektu musí být práce pro společnost nebo jiný úctyhodný projekt, prostě to nemůže být dovolená. V praxi se na jeden týden zavře celá škola a studenti se rozjedou pryč. Někteří zůstavají v Duinu, někteří v Itálii, ale většina jede do zahraničí. Co já vím, tak se letos jede do Turecka, Anglie, Ruska, Rakouska, Francie, Belgie, Řecka, Maďarska a určitě ještě někam jinam... No a kam jedu já??
Do VÍDNĚ!! Naším projektem je spojit dvě velké organizace: UWC a AIESEC, která sdružuje studenty po vysoké škole a pomáhá jim hledat práci. Funguje po celém světě a ve Vídni je jedna z nejaktivnějších buněk - proto tam jedeme:) Jeden den asi půjdeme i do OSN, mají tam pro nás mít nějaký speciální program - oni totiž o UWC ví a spolupracují s námi... aspoň co já vím:D Jsem ale rád, že náš projekt na OSN nezávisí, jako třeba ten do Ženevy, což může být pěkná nuda... My budeme pracovat na těžké věci, ale zároveň budeme s mladými lidmi a budeme s nimi dokonce i bydlet, což bude sranda:) no a tady je náš program:

Both AIESEC and the UWC movement are two very well networked and powerful organizations with a common mission and similar goals. Many of our students join AIESEC at University. AIESEC is an entirely student run organization. We hope that during our project week, we get a chance to experience AIESEC in its entirety (by attending its meetings, conferences, workshops, staying with AIESEC members etc). The plan is to develop mentor-mentee relationships, we’d like to work towards joining our forces to see what can come of it.

There is a similar attempt being made at Universities by our ex-students. There are UWC ex-students at the AIESEC chapter in Vienna attending classes at the University of Vienna.

We also hope to learn more about the University of Vienna and the possibilities of our students attending universities in Europe.

With AIESEC, we will be shadowing AIESEC members and will get to learn about :

1. Transitioning from the Academic world into the real working world.
2. Career options for students from different countries (AIESEC organizes international internships and exchange programs).
3. Project planning. AIESEC organizes projects for companies on large scales. Project Management is the goal of one of our sessions.
4. We will be working with and learning more about the following teams of this AIESEC Chapter:

a. The Incoming Exchange Team : manages existing partners that take AIESEC trainees from abroad and search our global database for suitable candidates for open trainee-positions

b. RASTA : the Recruitment And Selection Team

c. Career-Days Team : Planning Career days with companies and student organizations.

d. European Integration-Team : focusing on the two new EU-members Bulgaria and Romania

e. Global Development Team : will focus on the cooperation with a Local Committee in Uganda

f. Sustainable Human Resource Management : how a good employer should treat his employees. This is applied to leaders and teams.

g. And, Cultural Sensitivity : with building up understanding between the Muslim and the Western culture

We have also contacted the Austrian National Committee, and the UN office in Vienna. We have not yet heard from them, but if we do manage to establish the ‘connection’, we hope to spend an afternoon or evening with the National Committee, and a day interviewing members of the UN. We wish to interview them to find out why and how they got into the UN, what they’re doing there, what their plans were and are. And create a contact for our school for the future.

As ballroom dancers at our school, we would like very much to attend two balls in Vienna. We have found two that are for students our age. One on the 24th of February and one on the 3rd of March. We plan on opening the ballroom dance to the community in Duino with the authorization of our headmaster, and strengthen our ties within the community in which we live. (Members of the community, residents, have demonstrated interest in our class).

For most of us, this is the first time we are visiting Vienna and we’d like to visit a few sites that Vienna is famous for (museums, the city hall, memorials, court pavilions, etc).

We also have members of choir in our group, and 3 musicians. Alvaro, Honza and Yiliu. We will be putting on a musical performance for our host student organization. This is a surprise event for them.

Programme for the week: (cost of event – excludes food for the day).

Date	Day	Schedule
23rd Feb	Fri	Travel to Vienna
24th Feb	Sat	Arrive Vienna. Meet hosts. Ball at 20.00hrs.
25th Feb	Sun	Day on Cultural Tour of Free Attractions:
26th Feb	Mon	AIESEC. Museum of Chocolate. Grand tour of Schenbrunn.
27th Feb	Tue	AIESEC. Opera – standing tickets
28th Feb	Wed	AIESEC Vienna Chapter Weekly Meeting
1st Mar	Thu	AIESEC. UN Visit. Music Performance by Alvaro, Honza, Yilliu, Mike, Evita, Valentine and Slavisa.
2nd Mar	Fri	AIESEC. Austrian National Committee visit. IMAX. Spanish Riding School.
3rd Mar	Sat	Visit to the MAK. (FREE), Ball at 20.00hrs -
4th Mar	Sun	Travel to Duino

Dá se ne? A navíc tam budu se svými kámoši, což se počítá:) A škola nám platí většinu věcí, ikdyž něco si musíme platit i my... Jak jste se dočetli, vyjíždíme v pátek...

Social service

Minulý social service byl docela výjmečný, protože jsem uspořádal takovou malou taneční párty. Normálně jsme dvě skupiny, které mají stejný Social Service: jedna v úterý a druhá ve středu(v té jsem já). Minulý týden jsme ale byli spojení a měli jsme tu párty. Vzal jsem s sebou foťák, takže mám i fotky:) Ale první vám trochu osvěžím paměť, kde že to vlastně ten Social Service mám...
Takže... Každý týden ve středu jedu já, Sarah z USA, Sulaiman z Afganistánu a Yana z Běloruska do blízké Sistiany, ve které navštěvujeme staré lidi v domově důchodců, který se jmenuje Borgo san Mauro. Většinou tam býváme jednu hodinu a někdy s námi je i moje tutorka Viviana, která je supervisor - něco jako vedoucí. Téměř vždy nás tam ale odveze autem. Někdy tam zůstává, a potom nás i vezme zpátky, jinak jedeme autobusem...
No a tady máte ty fotky:

Yana a Violetta, která je strašně stydlivá a cokoliv se dělá, tak si furt stěžuje, že to nezvládne a že to neumí... Zamlada zpívala v operním sboru v Parmě, což je ten nejlepší v celé Itálii. Semtam ji donutíme, ať něco zazpívá, ale vždycky má plno keců:) Ale nakonec ji vždycky nějak překvapíme. Má už sice starý a trochu upištěný hlas, ale zamlada musel znít fakt pěkně... Je to takové zlatíčko:) Má velkou sklerózu, ale z nějakého důvodu si zapamatovala, že jsem jí před Vánoci slíbil, že se pro ni naučím jednu skladbu na klavír, a pořád mi to připomínala, až jsem se trochu naučil Habaneru a bylo:) Dokonce se i přidala... Viviana říkala, že je to zázrak, že si byla schopna zapamatovat něco na tak dlouhou dobu, tak nevím...
Já a Ester, která je ze všech nejvíc aktivní, myslím, že je taky ze všech nejmladší. Furt chtěla tančit:)
Violetta s pracovnicí Barbarou, která tam je s nimi každý den. Viviana říkala, že předtím, něž tam začala pracovat, tak to bylo strašně těžké, protože neměli nikoho, kdo by s nimi byl pořád. Teď mají Barbaru, která je takovým vztyčným bodem:)
Moje učitelka italštiny, Cristina, spolu s jednou paní, která si tak trochu žije ve vlastním světě. Pořád si huhlá nějaké melodie...
Já s Ludmilou z Běloruska, která normálně chodí v úterky
Sarah s jednou milou paní, od které ale neznám jméno...

No a jestli vám fotky nestačí, tak si v sekci ke stažení můžete stáhnout i krátké video!!:)

A pak tam máte ještě jedno překvapení:)

Karneval v Benátkách

V pátek jsem jel do Benátek. Ten den totiž začínal KARNEVAL V BENÁTKÁCH!

Vyjeli jsme v osm hodin z Duina. Místo obědu jsme dostali zabalené jídlo, což bylo fajn, protože jsme nemuseli utrácet tolik peněz za jídlo. Vlak nám odjížděl z Monfalcone kolem deváté a tak jsme měli dost času koupit si jízdenky. Byl tam takový malý problém, protože vlak jel z Benátek buď v šest odpoledne, což bylo brzo nebo v deset večer, což bylo tak akorát, ale byl to Eurostar. Naštěstí zas tak drahý nebyl - jenom o tři eura dražší než normální. Celkem stály jízdenky 17€, což je dobrá cena - jeli jsme totiž ve skupině, což pomáhá.
Na cestě, která trvala hodinu a půl, většina lidí spala. Cesta utekla rychle a brzo jsme byli v cíli. Nádraží je ale dost daleko od centra, takže jsme se pěkně prošli městem. Byl jsem tam sice už potřetí, ale rozhodně jsem se nenudil. Od jednoho prodavače jsme zjistili, že karneval začínal až v pět, což nás trochu překvapilo... Rozhodli jsme se, že nebudeme stresovat a budeme se prostě jenom tak procházet.
Zanedlouho jsme došli k mostu Rialto:

na kterém jeden chlápek prodával takovou šílenost:
Byli to postavičky z Kačera Donalda, které tančily na hudbu. Fungovalo to tak, že na zadní straně papíru měly kovovou destičku, která reagovala na hudbu a "donutila" je tančit. Bylo to šikovné a chytré, fakt sranda! Měl jsem si jednu koupit. Sakra... Bylo to jenom za tři eura a aspoň bych se měl na koho dívat, když bych pracoval u stolu. Měli takové šílené kreace, jako roznožky a tak:) Fakt sranda:)
Za mostem byl trh s rybami, ve kterém se našli různé špeciality:
Mallika z toho byla u vytržení a tak jsme tam museli strávit docela dlouhou dobu... No, stává se. Když jsme odcházeli, tak jsme u jednoho stánku viděli prodavače, který měl v nádobě mořského hada. Perla si ho prohlížela a Mallika ji varovala, ať na něho nešahá, že se probudí a bude agresivní. V tu ránu do něho prodavač naschvál šťouchl, všichni jsme se lekli a Perla začala ječet. Potom ho vzal do ruky a začal jí ho nabízet. To už jsme se mi smáli, ale ona se pořád ještě trochu bála. A aby toho nebylo málo, tak ho prodavač hodil na zem blízko jí a to už začala utíkat a my se pořád smáli:) Zachvilku přiběhla celá vystrašená, ale pak se tomu začala taky smát. Pokračovali jsme v cestě a pořád se smáli a když jsme procházeli kolem ostatních prodavačů, tak se nám začali smát taky oni. To nás rozesmálo ještě víc a smíchy jsme už řvali na celý trh. Anna z Řecka má hodně charakteristický smích a stejně tak má i Elroi z JAR, takže všichni prodavači je imitovali:) Bohužel nemám fotky, ale byl to fakt nářez.
Když jsme z trhu odcházeli, tak jsem dostal takový šílený nápad = projít se po schodech do kanálu. Nevím, proč mě to napadlo, prostě jsem šel. No a na jednom schodu, který ještě vypadal suše jsem uklouznul, protože suchý nebyl... málem jsem spadl do vody, ale naštěstí tam byl vozík, kterého jsem se chytl a nic se nestalo:D:D No... moje nápady... Zase se všichni začali řehtat a pak se k nim přidali i prodavači, takže jsme zase bavili celý trh:)
Zbytek dne jsme už tak různě chodili po Benátkách, dali si pizzu a zmrzlinu, prostě se bavili. Na náměstí svatého Marka jsme došli o půl páté a sedli si na schody, abychom si odpočinuli, než to všecko začne. No a tady máte foto mojí skupiny:
nahoře zleva: Axel, Slaviša, Mallika, Já; dole zleva: Perla a Anna.
Při čekání na začátek promenády hrál na pódiu orchestr:
Hráli asi 20 minutový valčík, tak jsem se rozjel a začal jsem ho tancovat s Annou, Perlou a Mallikou na náměstí a lidi nám normálně tleskali:) To jsme ho tančili asi 10 minut, když mě napadlo, že si zatančím s nějakou cizí holkou. Blízko byla taková skupinka studentek v mém věku, které musely vidět, že jsme tančili a tak jsem si jednu vybral a požádal jsem ji o tanec. Ukázalo se, že je to francouzska a říkala, že ne, že tančit neumí a neumí a neumí a že je jí to líto, že by ráda, ale že neumí, neumí a neumí. Pak se do toho vložily její kamarádky a začaly jí přemlouvat, ale ona se bála, že neumí, neumí a neumí. Tak jsem se přesunul ke kamarádce, která přemlouvala nejvíc a ta říkala, že neumí, neumí, neumí a neumí... Tak jsem si řekl, ať si chuchnou. Já vám řeknu, ty francouzsky! To není to, co bývalo! Za chvilku se zvedly a přidali se ke svojí skupině, ve které byli i kluci a žhavě to tam diskutovali. Tak jsem si vzal Perlu, která mluví i francouzsky, ať mi dělá překladatele. Řekl jsem té první holce, že je mi líto, že si se mnou nezatančila, že to není těžké a ona přísahala při bohu, že tančit neumí:) Tak jsem jí nechal, stejně už museli jít... Měli pronajatou loď... zazobanci...
Za chvilku poté už promenáda začala, tak jsem se postavil podél cesty a nažhavil kameru. No a tady máte fotky!!




Ano, tihleti z karnevalu nejsou... Jsou to studenti z naší školy, kteří se k nim, ještě během promenády, přidali. Zleva: Marta z Polska, Ying z Hong Kongu a Wojciech z Polska
Promenáda trvala asi půl hodiny a pak už všichni protagonisté došli na pódium a něco tam žbleptali, to už nás nezajímalo, a tak jsme si sedli do kavárny a odpočinuli si. Jestli chcete, tak si můžete stáhnou krátké video, které jsem z promenády natočil, je v sekci soubory ke stažení.
Po kavárně jsme se už tak nějak začali sbírat zpátky k nádraží, což nám trvalo docela dlouho, protože jsme nijak nespěchali. Došli jsme tam asi v devět, přičemž vlak je ve třičtvrtě na deset. Postupně jsme se tam sešli všichni a byla sranda, takže třičtvrtě hodiny uběhlo jako nic. Všichni jsme byli celí hotoví z Eurostaru, vlak vypadal zvenku jako Pendolino, vevnitř trochu méně luxusně, ale i tak dost dobře. Během cesty jsme se zase bavili a natočil jsem video, ve kterém Slaviša hraje letušku, tak se můžete podívat, je zase ke stažení:)
Do monfalcone jsme dorazili ve čtvrt na dvanáct a autobus do Duina jel ve dvanáct. Potom jsme ještě část naší skupiny měla večeři u Malliky, ze které jsem se já osobně vrátil ve tři ráno, protože jsme ještě kecali:)
V sobotu jsem se vzbudil o půl druhé, zašel na oběd a pak pracoval do školy. Večer jsme se dívali na dva filmy: Láska nebeská a Moje tlustá řecká svatba a tak jsem šel spát zase až ve tři, vlastně o půl čtvrté. No jo, kolejní život:)

Tady vám ještě dám takové random photos:

Chlápek, který si to mašíroval kolem náměstí sv. Marka. Btw, ta holka vlevo je jedna z kamarádek té holky, kterou jsem požádal o tanec..
Tento zjev se prohnal jako blesk z čistého nebe náměstím, byl dost drsný. Šel hodně rychle a všichni z něho byli jako vyjevení:) Já jsem ho poté, co jsem si ho vyfotil zastavil jako policajt. On se na mě tak podíval, a pak si mě obešel:)
Já a Mahmoud, který se k nám nachvilku připojil a dvě malé holčičky, které si tam lidi fotili snad deset minut:)No a tahle socha navazuje na můj předchozí příspěvek o Benátek. Pamatujete si na tu fotku lidské sochy, která kouřila cigaretu a měla siestu? Tenhle už měl taky po šichtě, pro změnu ale psal SMS:)

PROM

Jak jsem už naznačil v minulém příspěvku, v sobotu se konal PROM. Dříve, než jsem na něho ale šel, jsem musel absolvovat naposled běžky... Byla to ale sranda, asi nejlepší za celý leden. POčasí bylo super, lidi taky a navíc, jsem porazil Johana ze Švédska. On je takový namakaný běžkař (dělá techniku skating) a při posledním kolečku, které jsme si dávali za odměnu, jsme si udělali takový neoficiální závod... Asi uprostřed okruhu byl most přes cestu, na který jsme museli docela hodně šlapat. On byl ve předu a snažil se tam rychle vyjet. Já jsem byl trochu víc vzadu a řek jsem si: "Tož to mě není? Ukážu mu, ze které země pochází Neumanová, ne?" a tak jsem ten kopec vyběhl (samozřejmě s běžkama na nohách). Ten vám čuměl! Ale řekl sice: "Hmm, quite fast..." ale mě neoblafne:)
Zpátky k PROMu. Je to normální párty, na kterou se ale chodí ve formálním oblečení. Byla to docela sranda, ze začátku to brali všichni tak nějak vážně, ale nakonec se rozpoutali a zábava frčela. Celé to trvalo asi dvě hodiny a vrcholem bylo vyhlašování krále a královny PROMu, kteří pak tančili před všemi. Vyhrál Giuseppe a Ruth:
no a ještě vám tu přihodím další fotky:
Jean-Paul a Anne Ginestierovi
Já a Saskia z Francie
Michael z Kanady, který byl Usher = uvaděč
Shashank s Camillou z Itálie
njn, ti češi...

A co se dělo v neděli? Pracoval jsem a zase jsem měl taneční, kde jsem je už naučil všechny stt tance! Teď to akorát musíme vypilovat a popřípadě ještě přidám nové figury, ale aspoň se hýbou, takže už chybí jenom Rumba:)

A co se bude dít tento víkend!! HAHA!! Máme DLOUHÝ víkend, takže v pátek nemám školu a... v Benátkách je KARNEVAL!! A já na něho jedu!! Takže se máte na co těšit:)

English Speakers National Week

Ano, já vím, trvalo to dlouho.... Ale snad mi odpustíte:) Čeká na vás totiž hodně čtení...

Minulý týden byl ve znamení lidi, jejímž mateřským jazykem je angličtina. Tady je důležité říct jednu věc: Nejsou to jenom lidi z Velké Británie, USA, Kanady a Austrálie – tedy ze zemí, které jsou brány jako anglické tak nějak všeobecně. K těmto se přidali lidi ze Singapuru, Jižní Afriky, Nigérie, Indie a Hong Kongu. Celkem bych odhadoval, že do tohoto týdne spadalo asi dvacet lidí – z některých zemí je vícelidí.
Všechno začalo v pondělí, kdy nám po Assembly promítli video, které natočili. Bylo hodně vtipné, studenti tam představovali různé postavy vzhledem k tomu, na kterou akci nás chtěli pozvat. Jako pozvánku na film udělali scénku s Darth Vaderem apod. Fakt skvělé video.
V úterý byla Poetry session, která se jim hrozně povedla. Vařili na ni skvělý kanadský jablečno-skořicový čaj a kávu, takže jsme všichni seděli s hrníčky v ruce a poslouchali. Měly tam hodně žánrů básní, od vážných přes básničky pro děti až k vtipným a sarkastickým. Asi nejlepší byla báseň od Nicka, ve kterém si autor stěžoval na USA. Nick ji skvěle přednášel a text měl hloubku. Prostě šupa. Asi dvakrát během session jsem si zašel pro čaj a pak jsem si ještě nalil do velkého hrnku, až všecko skončilo. Mňam mňam:)
Ve středu byl odpoledne hokejový zápas, na ten jsem ale nešel, protože jsem měl Social service. Ani nevím, jak vlastně dopadl... Večer ale byla Taster session v Pala. Lidi přišli celí natěšení a něco po osmé se otevřeli dveře a mohli jsme dovnitř. Jídla bylo dost, ale celkově to bylo jakésik divné. Hodně slatkostí, to by mi zas tak nevadilo, ale sladkosti mám i doma... Asi nemají co nabídnout nebo co... Nevím no... A muzika, která u toho hrála taky nebyla úplně nej nej nej, takže jsem asi po hodině odešel, což nebývá u Taster sessions zrovna obvyklé...
Ve čtvrtek byl Stereotype Dress Up Day = den, kdy každý měl svůj stereotyp, podle kterého se musel chovat. Já jsem byl roztleskávač:) Byla to docela sranda, scuknul jsem se s dalšími roztleskávači a udělali jsme malinkatou show. Další skupiny byli šprti: satanisté:
Na další skupiny si moc nevzpomínám, nebyli tak výrazní. Byla to docela sranda, někteří to brali “vážně“. Hlavně to teda byli satanisté, kteři do nás, roztleskávačů, furt žduchali, šmejdi... Do pekla s nimi! Večer ve čtvrtek bylo taky promítání filmu: Americká krása. Docela zajímavý zážitek, film se mi líbil:)
V pátek bylo to hlavní: SHOOOOW!! Každému byl, jako obvykle, přiřazen převlek, ve kterém musel přijít. Já jsem dostal... Rona Weasleyho!! A moji partnerkou byla moje EE friend – Margerita: No a vypadali jsme takhle:

Prvním skečem show byli Sparťani, kteří se objevili už na Beach párty(video si můžete stáhnout), teď ale měli novou show. Byla to ale pořád stejná šílenost:)



Druhý skeč byl taneční. Keleight z Kanady dělala asi přes deset let irské tance a tak máme v každé show její tanec. Mě to už připadá trošku nudné, bo dělá pořád stejné figury, tentokrát to ale bylo vtipné. Tancovala s ní totiž Katie z Anglie/Austrálie. Ta nikdy irské dance netančila, ale nedala se. Po úvodu měli něco jako "zápas", ve kterém si každá tančila to svoje. Keleigh svoje irské skopičiny a Katie všecko možné:) Pak se k nim ještě přidal Gavino z USA a bylo to:)


Třetí skeč měla Salma se Sarah, které imitovaly namakané hošany z posilovny a měli přednášku o zdravém životním stylu = steroidy a posilovna. Byla to sranda, obě dobře imitovaly takovou tu drsnou řeč namakanců, což ještě doplňovali pózami:

Další scénku měl na starosti Michel s Peterem Howe(učitel ekonomie). Oba jsou z Kanady a scénka spočívala v debaťe syna s otcem jak je možné mít myš v láhvě piva... Kanaďani...

Následovaly dvě scénky s učiteli. První mi připadala zcela zbytečná, byla to jakási parodie na Cristinu (moje učitelka Italštiny), kterou hrála Sandy Thomas. No a žáci byli reprezentováni zbylými učitelkami: Vlevo Ann Abrioux (moje učitelka Angličtiny), potom žena od Petera Howe, která ale ve škole neučí a vpravo Charlotte, která je taky učitelka Angličtiny, mě ale neučí - učí rodilé mluvčí. Scénka nebyla moc vtipná, snad až na to, že Sandy mluvila italsky... Boh... Mohli učitelům napsat něco lepšího...

Druhou ze dvou scének, ve kterých účinkovali učitelé byla soutěž Weakest link = Nejslabší máte padáka. Tahle scénka byla daleko lepší, než ta předešlá. Udělali z toho srandu, největší chudák byl Elad (na fotce úplně vpravo), který dostával vždycky nejtěžší otázky. Jestli někdo dostal otázku "Jaké je hlavní město Íráku?" on dostal "Jaké je třetí největší město v Černé Hoře?" a tak to bylo furt dokolečka. Dostal se ale do finále, kde samozřejmě prohrál. Problém byl, že Ridhma (na fotce soutěžících vlevo), která vyhrála, nedostala žádné peníze, protože ostatní odpovídali špatně:D

Další scénka byla omlouvací. Zástupci čtyř států: Kanady, USA(2x), Kajmanských ostrovů a Anglie se postupně omlouvali za věci, které jejich státy měli za vinu. Z Anglie se omlouvali za nesmyslné spelování, z USA za prezidenta apod...

Další scénka byla z Jerry Springer show, ve které se řešil problém rodiny, ve které se dcera provdala za hermafrodita, který byl těhotný s jejím bratrem... Ehm... no... jako, že by se to stávalo každý den to ne, ale jednou vidět se to dalo

Další skeč byl pokus o zinscenování Mr. Kropky z West Side Story. Moc se jim to nepovedlo, bylo vidět, že na zkoušení neměli moc času... Ale aspoň si zablbli:

Následovala scénka, ve které rodilí mluvčí "připravovali" Renata na ústní zkoušky z angličtiny. Samozřejmě mu dávali úplně hrozné rady, nakonec se z něho stal nový Ali G:)
Další scénkou byla politicky korektní verze pohádky o Karkulce. Pár vtipných momentů, ale spíš na začátku, ke konci už to bylo docela nudné... Mike si zahrál vlka, nevím ale, jestli správně pochopil jeho podstatu:D
No a show uzavřela píseň v podání Katie. Mě se moc nelíbí, jak zpívá, má takový umečený hlas. Písnička byla taky jakásik divná, no... bez tohodle bych se taky obešel...
A to je ze show vše! V sobotu ještě byl PROM, o kterém ale napíšu zas někdy jindy... snad teda brzo...

A nakonec ještě pár fotek:


Andrea jako Luke a Sara jako princezna Leia
Mallika jako ježibaba ze Sněhurky a sedmi trpaslíků a v pozadí Alvaro
Anne Ginestier jako Prada z filmu Devil wears Prada.. Mě ale spíš připomínala Lauru Bushovou:)
Moje druhačka jako královna Alžběta
Učitelka Tesa, která je tu na zaučení... ještě se o ní určitě někdy zmíním..
Lisette a Marco jako... no... je to třeba psát?
Moje učitelka matematiky jako zlá učitelka z filmu Matilda
Na téhle fotce se sešli všeci z Harryho Pottera - Richard byl jako Lord Voldemort, tak mu teď dáváme co proto... Akorát nevím proč se šeci smějou... Ho máme zabít ne?
Nojo, zas já...