Žiju ještě?

Dneska jsem se dozvěděl výsledek testu z italštiny. Nebo vlastně nedozvěděl... Bylo tam nějak podezřele červeno, ale potom bylo napsáno bravo! a učitelka se usmívala, tak to asi dopadlo dobře ne? Kurňa jak to má člověk poznat... Pak jsem měl angličtinu a žádný test jsme nepsali.. Já veděl, že se nemám učit:D Nějak jsem cítil, že ten test se psát nebude... a nejhorší věc se stala v Ekonomii...
V úterý k nám přijel opožděně student z Pákistánu. Ve středu jsem ho potkal ve fyzice a dneska poprvé v ekonomii a mám na něho tak trošku averzi... Jako on je fajn, což o to... Ale mluví takovou huhlavou angličtinou, jako by si nemohl dát tu práci a pořádně otevřít chlebárnu... Nemám rád, když musím u někoho fakt zapnout mozek, abych mu rozumněl... Ale dobře, to se dá přežít. Ve fyzice mi nijak zvlášť nevadí, nijak neviniká... Ale v ekonomii ze sebe dělá, jako by byl druhý Paroubek, co všechno ví a všechno zná. Předtím než přišel, tak v Ekonomii byla taková pěkná laická atmosféra. Nikdo z nás ekonomii předtím nestudoval a tak jsme různě tipovali, co říct. Prostě pohoda. Ale dneska přišel on a za každým komentářem začal mluvit jak kniha se všemi různými pojmy... Kurňa ať si založí firmu a nebo ať jde do HL, co bude dělat binec u nás v SL... mno...
Odpoledne jsem měl takový divný pocit. Možná to bylo tím, že začala bora(docela silný vítr) a já měl ve tři Sailing... Tak jsem o půl třetí vyrazil a duševně jsem se připravoval. Učitel nám řekl, že dneska to bude hodně vtipné... Hehe, mno... Vzali jsme svoje sakypaky a šli jsme do přístavu. V jedné lodi byl jenom jeden člověk. Já vyjel na moře jako první. Už jak jsem vyjel z přístavu, měl jsem pocit, že dneska to bude docela vyjímečné, možná to bylo silným větrem a vlnami, kdo ví... Zezačátku to bylo docela vzrůšo, ale v pohodě. Loď plula rychle, ale měl jsem ji docela pod kontrolou. Dokonce jsem si jednou udělal zatáčku jako z olympijských her, jak se úplně nakloní přes loď, aby se nepřevrátila. To jsem si připadal jak David Hajslhof.. Teda až do chvíle, když se loď poprvé převrhla. Voda byla teplá, věděl jsem, co mám dělat abych ji vrátil do původní pozice, takže to bylo docela v pohodě. Znovu jsem nasedl na palubu a plul jsem a plul a plul a neplul, protože se převrhla podruhé. To bylo taky ještě docela v mezích... Znovu jsem nasedl a docela dlouho plul, ale pak se zase převrhla. To už jsem byl trošku víc naštvaný. Hlavně kvůli tomu, že jsem ji musel uvádět do normální polohy proti větru, takže to bylo o to těžší... Ale co se nestalo, mrcha jedna! Hned se převrhla na moji stranu! Málem jsem skončil pod lodí... to už bylo docela po srandě a byl jsem i dost unavený... Představte si, že musíte po x-té opravit loď, která se převrátila o devadesát stupňů... No, abych to zkrátil... ještě se mi ta loď převrhla asi třikrát, než jsme se vrátili do přístavu... Byl jsem strašně unavený a naštvaný na tu bárku, které jsem během sailingu vymyslel plno jmen... Nebudu je tu říkat, ona ví, jaké to jsou...
Po sailingu jsem si dal asi hodinovou sprchu a teď se už těším na zítřejší výlet do Padovy!