Restart

Tak jsem zase v Itálii. Cesta proběhla v pohodě, autobus do Udine dorazil o hodinu dřív, než měl, takže jsem bez problémů chytil vlak do Monfalcone. Tam jsem si potom plánoval vzít taxik do Duina, před nádražím ale žádné nebyly a ani na telefonním čísle taxíků to nikdo nebral. Holt už bylo pozdě – kolem jedné ráno. Smířil jsem se tedy s tím, že budu muset na nádraží čekat čtyři hodiny. Naštěstí byla otevřená hala, bylo v ní teplo, a měl jsem notebook. Tak jsem ho zapnul a díval se na nějaký film, když v tom jsem asi za půl hodiny viděl skupinku studentů, jak jde z nádraží. Všichni se vraceli ze Španělska a byli to v drtivé většině děcka z latinské Ameriky. A co víc, měli domluvený odvoz dodávkou! A opravdu, za deset minut už přijel dobrovolník Ricardo z Kostariky, nabral nás všechny do dodávky a jeli jsme do Duina. Byl jsem tak v pokoji kolem půl druhé a šel jsem spát. Mike v pokoji ještě nebyl, ten přijel až kolem pěti a první den do školy nešel.
Ve škole jsem začal matematikou, a pak jsem měl první hodinu Theory Of Knowledge (TOK). Moc se mě neptejte, na co ten předmět je, zatím pořád tak tápám. Je to o správné technice učení, diskutování různých témat, blabla. Bohužel jsem na tento předmět chytil nejhorší učitelku tohoto předmětě na škole, Ximenu. No, co se dá dělat. Všechny ostatní učitele mám skvělé, tak ono to jednou přijít muselo. Ale je aspoň milá, někteří jiní učitelé jsou možná lepší, ale zase mi leze na nervy to, jak mluví. Nebo jim třeba ani nejde pořádně rozumět. Nejlepší na TOK je ve škole moje učitelka italštiny, Cristina, ale co se dá dělat. Nějak to přežiju.
V úterý jsme psali test z fyziky, který se mi až zas tak nepovedl. To je taky nápad psát test na něco, co jsme dělali před měsícem! Samozřejmě jsem se na to učil a dělal plno cvičných otázek, ale nějak se nepovedlo. Nakonec jsem ho napsal asi na 60 procent, což zas tak hrozné není, ale Richard mi, spolu s Annou a Barem, nabídl, abychom si napsali opravný test v pondělí. Tak uvidíme no, nakonec se to snad nějak spraví.
Docela mě teď začala bavit ekonomie, ikdyž první hodina byla strašně nudná. Další ale byly zajímavé. Učíme se teď takové fajné věci, ani vám nebudu psát, jak se to jmenuje, bo by jste to stejně nepochopili. Jedná se vlastně o to, kolik má mít člověk pracovníků s tím, jaké možnosti firma má. Takže například když mám pole a určitý počet nástrojů, tak kolik mám mít zaměstnanců, aby jich nebylo málo a nebylo moc. Všechno se vlastně točí kolem zmaximalizování profitu. Jednoduché ne?
Ve World Literature teď bereme drama od Ibsena – Dům panenek. Je to strašně zajímavé, dobře se to čte. Diskuze v hodinách jsou někdy nudné, ale docela se to dá. Nejvíc mě štve, že teď ty hodiny ani nepotřebuju, protože esej už jsem napsal a ty knihy, co budeme brát, si k maturitě nevezmu, vezmu si ty předchozí. To mi ale nepomůže, do hodin chodit musím.
V matematice teď berem sin, cos, tan, cot, csc, sec, cotg... Stará dobrá matika. Ale některé věci jsou pro mě docela nové, jako csc a sec... Ale chytám se:)
Ve středu jsem taky měl první social service v tomto roce, bylo to takové nemastné neslané. Hráli jsme oběšence bez oběšence. Tedy hru, kdy museli hádat názvy měst. Trvalo jim to strašně dlouho, a nějak zvlášť se nedařilo. Ale tak co, přežvýkli jsme to, a jede se dál. Ke konci jsme ještě vyprávěli, jak slavíme Vánoce v naší zemi. Nejmíň co říct toho měl Sulaiman, protože v Afganistánu se Vánoc moc nenajde... Byla to strašně dlouhá session, asi hodinu a půl. Příští týden ale nic nebude, protože ve škole máme Model United Nations. Jestli to dobře chápu, tak si tu uděláme takovou malou OSN. Jestli to dobře chápu...
Ve čtvrtek a dneska jsem měl volno, protože sailing už nemám. Zato víkend budu mít plný, protože v sobotu mám běžky a v neděli taky. To proto, abych měl potom v únoru volný dlouhý víkend.
Jsem se zas nějak rozepsal.... tak promiň ivo:)