BBBB

B1 = Běžky
Důvod, proč jsem dlouho nepsal, byly běžky. Mrchy. Měl jsem je o víkendu dvakrát. V sobotu to bylo společně se začátečníky, a jeli jsme na docela pěkné místo. Výhled jsme měli pěkný: VÝHLED. Sníh sice byl, ale strašně starý. Lidi, kteří padali (i já jsem si párkrát spadl) to měli docela těžké. Okruhy ale byly pěkné, celé v lese. Nevýhodou však bylo to, že nebyly udělané stopy a tudíž ti, kteří měli klasické lyže, jako třeba já, nemohli pořádně jezdit.
Všichni jsme se ale tak nějak přizpůsobili a první okruh jsme nějak zvládli. Druhý jsme začali stejně jako první, ale pak měl zřejmě někdo touhu po improvizování a tak jsme asi v polovině trasy prvního okruhu odbočili na alternativní cestu. Alternativní byla už od začátku, museli jsme totiž přejít potok. Most byl zničený a tak jsme to vzali tak jak ve Snowborďácích – pěkně přes šutry. Naštěstí nikdo nespadl do vody a nějak jsme se na druhý břeh dostali. Cesta ale byla příšerná – plná šutrů ledu. Člověk pomalu neměl na výběr – buď šutry, nebo led. Nejlepší bylo sjezdy, kdy na nás číhaly kameny, které nešlo vidět. Člověk po nich přejel a zachvilu už bruslil po hlavě na ledovce. To se mi jednou stalo, najel jsem na šutr a už jsem ležel. Nejlepší byl ale jednoznačně konec. Jelikož tato alternativa nekončila tam, kde začala, museli jsme jít asi 300 metrů po cestě. Hádejte, co bylo na cestě? A) pěkná blondýnka, B)Škaredá blondýnka, C) škaredá falešná blondýnka, D) led. Vyberte si co chcete, dám vám ale jednu nápovědu: Kvůli tomu, co na cestě bylo, všichni klouzali a padali – to by mohlo pomoct.
Odpoledne jsme ještě hodinu a půl jezdili (nebo běžkovali? Jak se tomu vlastně správně říká?) sami a nakonec jsme odjeli. Cesta trvala asi dvě hodiny a v Duinu jsme byli kolem páté. Šel jsem navštívit druhačku, která byla nemocná a pak jsem šel do Fore, kde jsem si trochu odpočinul a pak pracoval do školy.
V neděli jsem se vydal na běžky znovu, tentokrát ale s Ann Brearley, což je strašně aktivní učitelka, které je přes padesát, ale je jako raketa, to je neuvěřitelné. Nejí, nedává si pauzu... A za tři hodiny najela 32 km. Tož je normální?? Chemikářka... Beztak dopuje... Zdá se to vtipné, ale člověk, který je docela zničený po prvním dnu běžkování, se zas tak moc nesměje. V dodávce jsem si pospal a za dvě hodiny jsme byli na místě. První jsem byl takový trochu vyděšený, protože jsme jeli kajsyk do hor a bál jsem se, že bude zima, ale nakonec to bylo v pohodě. Teda aspoň počasí.
Začali jsme dělat čtyřkilometrový okruh a já se spřahnul se Silvií z Itálie, která už za sebou taky měla jeden den a měla toho tak trochu plné zuby. Další, kdo absolvoval už druhou štaci tento víkend, byla Veronika, která si sice stěžovala, že je unavená, ale byla nějak podezřele aktivní, a potom Johan z Norska, který si ani nestěžoval, ten je takový slabší odvar Ann Brearley... Okruh jsem zvládl a dál si jablko. Pak jsme se vydali na druhý a to jsem se tak akorát rozhodl, že víc už nemusím a udělali jsme si zkratku a dali si oběd = houska (italové ji mylně nazývají chleba) se salámem a fruiko. Potom jsme kecali a já s Verčou jsme nakonec zapadli do baru, já si dal horkou čokoládu a ona espresso. Kecali jsme a kecali, potom se k nám přidala Silvia a kecali jsme ještě víc. Byli jsme tam asi hodinu a pak jsem navrhl, že bychom aspoň mohli vylézt, protože se tam začali hromadit lidi.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme vyděli Ann, jak se začíná převlíkat – zřejmě byla se svým výkonec spokojena a chtěla jet domů. To jsme byli překvapeni. Dokonce nás ani nenutila ještě lyžovat! Fakt podezřelé...Verča si sice ještě jedno kolco dala, ale brzo jsme jeli domů. Přijel jsem totálně zničený a se zjištěním, že zdaleka neznám všechny svoje svaly. Naneštěstí jsem musel ještě pracovat a tak jsem si moc neodpočinul...

a tady máte pár fotek ze soboty:

Scenérie
Naše výprava
Učitel fyziky a učitelka biologie
Učitelka biologie a Enviromental systems - Helen, toho dne mírně neklidná. Měla totiž špatně namazané běžky a tak jí to vůbec neklouzalo:D
Sumiko vychlamaná i po pádu
Helen, vychlamaná vždycky, i po pádu

B2 – Borat
V mém pokoji teď strašně frčí Borat, lépe řečeno Sacha Baron Cohet, který ho ztvárňuje. Stefano má dobré DVD s různými skeči z jeho tří postav: Borata, Ali G (rapper), a Brüno (rakouský přiteplený model). Semtam se na to DVD koukáme a vždycky se válíme smíchy… Hlášky typu: „Is you in or is you in?“ a „Is you by any chance a bit jealous“ „Respec‘“ vždycky zaberou. Dokonce jsme nakazili i jiné pokoje:)

B3 – Bora
Mrcha. Už je tu. Včera fukalo jak o život, dneska trošku víc klídek, ale mám pocit, že se jí hned tak nezbavíme. A fouká a fouká a fouká….

B4 – Budíček
Stefano má Ipod a včera zjistil, že si může nastavit buzení hudbou, a dneska jsme to vyzkoušeli. Funguje to skvěle, protože písnička furt hraje a tak člověk neusne. Takže se každý den budeme budit s „The roof is on fire“ – dám to možná na internet, ať si to dokážete představit:)

Respec‘!