Chorvatské leporelo

Loď od Maurizia
Druhá loď, menší...
Kdo je tu šéf?
Maurizio hrající na kytaru, když loď řídili jiní
Obrovský trajekt pro kamiony
Veronika a JP s obří zmrzlinou
Náměstí v Umagu
Ulička v Umagu
Západ slunce
Přivítací výbor v našem kotvišti
Při odjezdu z Umagu jsme parkovali vedle Černé perly... No akorát toho Johnnyho jsem tam neviděl...
Elisa
Nějaké divné svatební auto v Umagu... Holt jiná země, jiný styl.
Západ slunce číslo II.
Tak tu jsem spal:)
Vaření v kajutě
Yiliu s tou sépií na hlavě
Měsíc a letadýlko

Pracujupracujupracuju

Tak a je to tu. Konec prvního roku = peklo. Celý tento týden pracuju non-stop. Žádné volno, žádné procházky, non-stop. V pondělí a úterý jsem se dokonce nezastavil až do jedenácti večer. A to byly jenom mítinky = nová práce. Zbylá část týdne byla zaplněna prací z těch mítinků:D No prostě hrůza. A na čem že to pracuju?

• Math internal: První internal do matiky, zabývá se kořeny kubické funkce. Konkrétně tím, že když vezmeme průměr jakýchkoliv dvou kořenů funkce a v tomto bodě znázorníme tečnu, pak tato tečna funkci protne v kořenu třetím. No a to se musí ověřovat x způsoby, nakonec to asi bude mít deset stran. Fakt žůžo. Už to mám ale téměř hotové, bezesné noci se vyplatily...
• Economics internal: Ano, tento rok už druhý internal z ekonomie. Tenhle je ale obzvláště vtipný, protože ho děláme na makroekonomii, kterou jsme začali asi před měsícem, čili o ní nemáme moc velký přehled. Když to porovnáte, první internal byl z mikroekonomie, kterou jsme probírali asi 5 měsíců před tím, než jsme ho psali. Takže je docela sranda. Proto jsem si musel číst učebnici na lodi a tak. Celkem jsem strávil asi 3 hodiny hledáním vhodného článku, je to fakt o ničem. Články se musí zabývat nezaměstnaností nebo inflací, nebo takovými celostátními ekonomickými záležitostmi. A všechny články jsou takové nemastné neslané, jsou tam jenom čísla a nic víc. A na tom se strašně špatně pracuje. Teď jsem už ale jeden vhodný našel, je to o nezaměstnanosti v Turecku, poslal jsem ho učiteli, snad se mu bude líbit a schválí mi ho...
• Group 4 project: Celý týden jsme dělali ten náš experiment. Ze začátku to vypadalo hrozně, data, která jsme získali vypadala docela náhodně, tak jsme z toho byli docela zkalmaní. Celkem jsem změřili letokruhy na čtyřech stromech v lese a potom na čtyřech vzorcích v laboratoři. Je to docela komplikované a ještě k tomu je to hlavně biologický problém, takže mi to dává docela zabrat. Ale potom, když jsme z toho udělali graf, tak se to všechno vyjasnilo, takže jsem z toho tak docela šťastný. Teď ale musíme na pondělí připravit prezentaci a včera jsme strávili asi dvě hodiny docela ničím, furt se cosyk diskutovalo, přeformulovávali se věty... No prostě šupa. Navíc Alessandro, jeden z naší skupiny, je teď pryč v Římě, takže jsem na tom jenom tři. Chjo...
• Focus: Ve svojí blbosti jsem se na začátku roku zapsal na Focus. Je to poslední v tomto roce a v téhle chvíli se mi rozhodně nechce dělat. Bude to o České republice po pádu komunismu. Něco jsem udělal včera večer, ale ještě na tom musím pracovat. A nijak zvlášť se mi nechce, mám teď důležitější věci:(
• Extended Essay: No už se to trochu hýbe, nakoupili jsme už docela dost věcí: vodní pumpu, barel, polystyrén.. Příští víkend už s tím asi něco udělám... teď nění, jak jste si už mohli všimnout, čas.

No a aby toho nebylo málo, tak jdu v neděli ráno na další soutěž v orientačním běhu, prý to bude jakási velká akce, bude se začínat a končit na hlavním náměstí v Terstu.. Aspoň si trochu zaběhám, ne?

Palubní deník - den 2

22.4.2007 11:29, 45°21‘60‘‘ severně, 13°33‘15‘‘ východně

Před dvěma minutami jsem se vzbudil. Vůbec nevím, co se děje, ještě jsme ale rozhodně v přístavu. Pár lidí si dává kávu, já ji asi potřebvat nebudu. Večer jsme šli na procházku do tohohle městečka a vrátili jsme se asi o půlnoci a pak šli všichni spát. Já jsem spal v kajutě na přídi, je totiž nejdelší. Původně jsem měl spát s Veronikou, protože kajuta je pro dva, ale večer se nějak nedostavila, tak nevím, kde spala. Tak já jdu asi ven...:)

22.4.2007 13:34, 45°28‘62‘‘ severně, 13°29‘40‘‘ východně

Asi před půl hodinou jsme už vyjeli z Umagu. Zastavili jsme se tam asi jenom na deset minut, abychom se odhlásili ze země. Byl tam ale problém, protože se nemohl najít můj pas. Hledali jsme ho asi 10 minut a pak se naštěstí našel. Byl na jedné poličce v kajutě. Nevím, co tam dělal, já jsem ho tam rozhodně nedal. Kdyby se nenašel, tak by to ještě nic hrozného nebylo, měl jsem s sebou občanku, ale i tak... Pas se hodí:) Potom jsme se podívali na chvilku na náměstí a jeli jsme pryč. Ještě, než jsme odjeli, tak jsem ale znovu zašel na internet, přečetl si zprávy, pokecal jsem trochu s lidmi doma a hlavně jsem na blog hodil první den palubního deníku.

Potom jsem s Jean-Paulem chvilku řešil matematickou stránku, měl nějaké nápady, já taky a tak jsme je dali dohromady. Budu mu ale ještě muset říct, ať nepočítá s tím, že to bude brzo, mám plno věcí na práci. Teď už jsme vypli motory a prakticky stojíme na místě – vítr totiž není. Uděláme oběd, možná si trochu zaplavem a pak uvidíme. Možná nakonec motor zapneme a pojedeme. Nemůžeme si totiž dovolit čekat tu dva dny na vítr:) Uvidíme.

22.4.2007 14:09 45°28‘63‘‘ severně, 13°29‘40‘‘ východně

Tak už sem si zaplaval:) Voda je určitě vyhřívaná, jenom asi zapomněli zapnout topení, takže byla docela studená. Ale dala se:) A hlavně je mořská:) Udělal jsem si kolečko kolem lodi a potom jsem se na chvilku zastavil a loď mi málem uplavala, tak jsem ji musel dohnat a trochu jsem si máknul. Když je člověk na lodi, tak mu nepřijde, že se hýbe, ale když je v moři a snaží se ji dohnat, tak si to uvědomuje docela silně:) Já jsem to zvládl, ale Sarah s Yiliu ne a udělali z toho scénku jako z Pobřežní hlídky, museli jsme jim házet provazy a všechno:) Hlavně Yiliu byl docela teatrální. Během záchrany ale stihl ulovit malou sépii, poté, co jsme to na něho řvali, jak se dalo:) Pak ji Lisa začala kuchat, no a nenapadlo ho nic jiného, než si chapadla hodit na hlavu... tak co, se stane. Teď už se vaří, budeme mít Tortellini.

22.4.2007 17:04, 45°37‘35‘‘ severně, 13°32‘29‘‘ východně

Tak už jsme dávno po obědě, dokonce už máme i vítr, tak pomalu plujem, není totiž nijak zvlášť silný. Asi před hodinkou jsme se zpátky rozdělili a holky jsou na jedné lodi a kluci na druhé. Předtím jsme byli ve vleku, tzn. že naše loď tahala tu druhou, menší. Asi hodinku jsem si poležel na slunci, odpočíval a poslouchal muziku. Stejně tak to dělali i ostatní, i když někteří si četli knížku. Před chvilkou jsem s Mauriziem diskutoval, co je třeba koupit na ten můj solární panel a domluvili jsme se, že to v úterý půjdeme spolu nakoupit. Snad se to všechno povede... Teď se asi zase půjdu učit ekonomii, něco musím udělat. Kdy přijedeme domů to netuším a je mi to tak docela jedno. Nějak dojedem.

22.4.2007 18:22, 45°40‘67‘‘ severně, 13°33‘47‘‘ východně

Tak jsme zapnuli motory. Až do teď jsme to nějak táhli s pomocí větru, poslední půlhodinku byl ale hodně slabý a tak se Maurizio rozhodl, že už je na čase. Už asi hodinu kormidluje Yiliu, asi ho to baví:) A Maurizio má aspoň chvilku klid Od posledního příspěvku jsem se asi 45 minut učil ekonomii a pak jsem to zabalil a lehnul jsem si. Slunko už není tak silné a tak se leželo úplně fajnově. Pak mě ale probudil motor a bylo po srandě:) Netuším, jak dlouho nám to bude trvat dlouho, ani jestli i druhá loď zapnula motory. Možná i stihneme večeři ve škole. Mám ale pocit, že i když ji stihnem tak na ni nepůjdu, nemám na Mensu absolutně chuť.

22:4.2007 19:15, 45°45‘20‘‘ severně, 13°35‘76‘‘ východně

Tak už se znatelně přibližujeme k Duinu. Hrad jde už bez problému vidět a dokonce jdou vidět i menší budovy na pobřeží. Myslím, že do dvaceti minut tam jsme. Celou dobu jedeme na motor, určitě to sežere hodně benzínu. Loď má obrovské tankery na všechno možné – 700l vody, 200l plynu a kdoví kolik litrů benzínu. Už teď se plánuje, že asi půjdeme jíst večeři do Pala, ale mě se nějak nechce – hlad nemám a akorát bych ztratil čas. Yiliu už teď neřídí, řídí autopilot:) Sranda – je to jako duch, který hýbe kormidlem... Už se začíná všechno balit, jídlo, osobní věci, umývá se nádobí... No každopádně to byl super víkend – relax, plavání, slunění a i nějaká ta práce se povedla. Jsem naprosto spokojený. Rozhodně jsem něco takového potřeboval.

22.4.2007 19:36, 45°46‘45‘‘ severně, 13°35‘94‘‘ východně

Úspěšně jsme dojeli do Duina. Lisa s druhou lodí hned odplula, protože spěchala. My teď musíme vyklidit naši loď. Zbylo nám plno jídla, o které se podělíme. Uděláme to jednoduše – každý bere co chce. Snad ulovím něco dobrého:)

22.4.2007 21:00, 45°47‘73‘‘ severně, 13°39‘95‘‘ východně

Tak co se nestalo... Maurizio potřeboval někoho, aby mu pomohl s ukotvení lodi v Monfalcone, kde má na ni zaplacený plac (který mimochodem stojí 2200€ ročně...) No a pomáhal jsem mu já, takže jsem tam s ním musel jet. Celou cestu jsem ale loď kormidloval a že jsem si užil, protože pořád bylo třeba se něčemu vyhýbat. Celá cesta totiž byla kanálem, který se docela klikatil. Byla ale sranda:) Teď už mu musím akorát pomoct všechno uklidit a půjdem do Duina. Jo, a z “trhu“ jsem si ulovil ananas a pomeranče – to není špatné ne? Vzhledem k tomu, že zbytek byly buď sýry nebo mlíka...

Návrat: DUINO 22.4.2007 21:32, 45°46‘45‘‘ severně, 13°35‘94‘‘ východně

Tak to by bylo všechno. Doufám, že se vám příspěvky líbí, jak jste si mohli všimnout, tak jsou docela dlouhé - ve Wordu to dělá 4 stránky textu. Taky jsem zjistil, že jsou dohromady víc než polovina mojí EE, tak to s ní snad zas tak velký problém nebude...

Palubní deník - den 1

Hádejte, kde teď zrovna jsem:) na lodi, uprostřed moře, s notebookem v podpalubí, s hudbou v uších a v totálně klidné atmosféře. Rozhodl jsem se, že tento příspěvek bude trochu zvláštní, budu ho vlastně psát v průběhu celého výletu. Takže, jdeme na to!

Výjezd: DUINO, 21.4.2007, 09:00, 45°46‘33‘‘ severně, 13°35‘ východně

21.4.2007 13:53, 45°33‘32‘‘ severně, 13°31‘84‘‘ východně

Asi před půlhodinou jsem se rozhodl zapnout počítač a začít něco dělat. Bohužel si nemůžu dovolit jenom lenošit, toto období roku je, jak už jsem naznačil v předchozích příspěvcích pro studenty, a to i pro prváky, docela těžké. Zatím ale píšu různé dopisy a poslouchám hudbu. No a taky samozřejmě píšu tenhle příspěvek. Tak si uvědomuju, že to je první příspěvek psaný v přítomném čase, co? Bohužel jsem se ho rozhodl psát až teď. Takže Vám ještě popíšu, co se do teď stalo.

Asi hodinu po odjezdu z přístavu jsme se střetli s další lodi a rozdělili jsme se. Na téhle lodi je nás pět: Já, Maurizio, Alessandro, Axel a Jean-Paul. Na druhé lodi, která je menší, je jich taky pět: Verča, Sarah, Julie, Yiulu a paní, které ta loď patří. Plavíme se ale pořád docela blízko sebe, na vzdálenosti desítek metrů. Naše loď má tři plachty a jejich jenom dvě. Obě lodi ale mají i motor, který ale samozřejmě nepoužíváme, protože je vítr a máme čas. Stejně se hýbeme ale docela rychle. 4 uzle za minutu, přibližně. Cesta do Chorvatska by tak měla trvat asi šest hodin.

Asi před půl hodinou jsme potkali obrovský trajekt, která pluje na trase Terst – Turecko a převáží kamiony. Je to pro ně totiž rychlejší, než po zemi. Cesta trvá asi den a půl. Plavila se docela rychle a hlavně byla obrovská

Teď si na lodi každý dělá, co chce. V kormidlování se střídáme, já jsem kormidloval hned na začátku, když jsme ještě jeli na motor, i teď. Někdo si čte knížku, jiný se učí... tak různě. Už jsme měli i oběd – španělskou studenou polívku s chlebem. Moc zajímavé. Jinak všechny věci jsou nakoupené a uvařené, takže se tu máme docela fajn. Teď jsem si uvědomil, že bychom asi měli sníst ten koláč, co udělala Verča, nebo se zkazí, protože do ledničky se nevleze...

21.4.2007 15:22, 45°29‘63‘‘ severně, 13°29‘39‘‘ východně

Tak plán se snězením koláče (on je to spíč tvarohový dezert) ztroskotal. Druhá loď nás předběhla, protože byl slabší vítr a tak jeli rychleji a museli jsme na ně asi pět minut řvát, abychom se domluvili. Nechtěli ttiž používat rádio, že takhle to bude zábavnější asi nebo co... No a řekli, ať ho nejíme, že vydrží a dáme si ho dohromady na večeři. No tak nevím. On je sice schovaný pod podlahou,kde je nejmenší teplota, ale i tak.. Jejich problém... No vlastně i náš, sakra. Snad vydržíJ

Po napsání předešlého příspěvku jsem se začal učit, ale nějak mi to nešlo, protože Ekonomie k moři prostě nejde. Ale tak něco jsem z té knížky přečetl, to zase jo... První jsem si sedl na příď lodě, tam ale hodně svítilo slunko a knížka je na bílém papíře, takže jsem měl úplně ozářené oči... tak jsem si sedl na záď, kde byl stín a Maurizio začal hrát na kytaru. Hrál moc pěkně, tak nonšalantně. Takové staré pecky od Johnnyho Cashe a tak. Prostě vytvořil moc pěknou a uvolněnou atmosféru, které jsem tak nějak podlehl a nemohl se dál učit.. Dokonce jsem ho i nahrál do přehrávače, tak to možná potom hodím na internet. Zní to moc pěkně:)

Druhá loď je ještě pořád před námi (asi 300 metrů) a Maurizio se rozhoduje, jestli má zapnout motor nebo ne. Nakonec ho ale asi nezapnem, protože zrovna máme vítr a doháníme je:) Ještě ale uvidíme, jak dlouhý ten závod bude:)

21.4.2007 16:40 45°25‘19‘‘ severně, 13°30‘69‘‘ východně

Tak jsme dorazili do Umagu. Nakonec závod vyhrála naše loď, protože ke konci jsme už museli jet na motory a my jsme prostě byli rychlejší. Ke konci jsem loď navíc řídil já. A bylo to docela zrádné, protože ve vjezdu byly skály a muselo se projet jenom jedním určitým místem a já se do něho musel trefit a no a trefil jsem se, jinak bych už nepsal příspěvek... Je tu normálně i internet! Ale musí se za něho platit:( Zlatá dobrá Wi-FiJTeď tady čekáme na vyřízení pasů a tak. Trvá to docela dlouho, asi jsou trochu překvapení tím, že přijelo deset lidí ze sedmi zemí včetně Kanady. Ani se jim nedivím:) No teď už je to hotovo, musíme ale přeparkovat, protože teď parkujeme v mezinárodním území. No a potom se asi půjdeme projít po městě. Kurňa, teď zrovna jsem našel internet zdarma!!!:)

21.4.2007 18:00, 45°25‘19‘‘ severně, 13°30‘69‘ východně

Vyjíždíme pryč z Umagu, protože jsme měli povolené stání zadarmo jenom na půl hodiny. Pros´šli jsme si centrum města a já s Veronikou jsme si připadali jako doma. Všude známé nápisy, no prostě Chorvatsko... Blízko přístavu prodávali zmrzlinu a já jsem si vzpomněl na svoje zážitky se zmrzlinami v Chorvatsku z dětství, kdy nám dávali obrovské kopečky, a tak jsem všem navrhl, ať si zmrzlinu koupíme. Dokonce i brali eura a za jeden kopeček chtěli 1,5€. První jsem si koupil já, potom Axel, Veronika a Jean-Paul. Stěžoval jsem si prodavači, že oni mají větší kopečky. On řekl:“Fakt?“ A dal jim ještě víc, aby mě naštval. Šmejd jeden:D:D Ale pak řekl: “Hele, tak ty taky“ a dostal jsem přidáno taky, takže jsme skončili se zmrzlinou, za kterou bychom v Itálii zaplatili asi 4€. Dobrý ne? Ještě, že jsem si stěžoval. Jinak městečko bylo moc krásné, teď ale směřujeme ještě o pět kilometrů jižněji.

21.4.2007 19:17, 45°21‘60‘‘ severně, 13°33‘15‘‘ východně

Tak jsme úspěšně dojeli do našeho cíle, což je jakýsi zapomenutý přístavek kdesi v Chorvatsku, kde se zrovna snažíme zakotvit a potom připravíme večeři. Tady teda rozhodně žádnou Wi-Fi neočekávám najít...:) Druhá loď má nějaké problémy s kotvením, tak jim Maurizio pomáhá. Nejvíc mě zaujaly holky na vedlejší lodi, které si prostě jenom sedli a čekali, až se situace vyřeší Snad se to brzo vyřeší a připraví se večeře. Zatím se na nás dívají lidi z mola, kteří vypadají, jako by poprvé v životě vyděli dvě plachetnice vedle sebe. V přístavu totiž kotví jenom motorové rybářské čluny:)

Během cesty jsem poslouchal hudbu a konečně něco pořádného přečetl do Ekonomie. Snad mi to pomůže, na příští týden musím napsat internal z Makroekonomie, kterou probíráme teprve pár týdnů, takže o ní nemám, stejně jako celá třída, téměř šajnu. No, snad se to nějak podaří.

21.4.2007 20:28, 45°21‘60‘‘ severně, 13°33‘15‘‘ východně

Tak jsme už dávno zakotvili, druhá loď se nám podařila taky, ikdyž s velkými obtížemi. Byl tam jakýsi problém s kotvou a tak se musela Lisa, majitelka lodě a kamarádka Maurizia, potopit a všechno zpravit. Teď už slunce téměř zapadlo, ale že zapadalo nádherně. Mám pár super fotek:) Připravuje se večeře, maso už je dávno udělané, dokonce i salát, ale ještě se čeká na rýži. Snad bude brzo, mám docela hlad. Potom budeme mít konečně dezert, a to je ten smetanový dort od Verči. Snad nebude zkažený:) Neměl by, protože Verča ho před výletem přimrazila, tak snad vydržel. Držím mu palce:)

21.4.2007 22:28, 45°21‘60‘‘ severně, 13°33‘15‘‘ východně

Tak už jsme všichni po večeři a asi třičtvrtě hodiny jsme zpívali písničky s kytarou. Maurizio totiž umí hrát na kytaru a tak jsme hráli takové klasické americké country písničky. Byla fajn atmosféra, až na to, že Yiliu se nějak vžil do náhodného tématu o kryokomoře. Říkal, že už -20°C je docela málo a víc už by rozhodně člověka zabilo. Já jsem naopak říkal, že tam jde teplota do daleko nižších teplot, i pod -100°C. No a tak začala taková mini hádka. Co se dá dělat... Teď se jdeme asi trochu projít, je totiž zima na sezení venku. A co bude potom, to netuším...

Karibik

Po dlouhé době, kdy jsem vlastně nenapsal žádný obsahový příspěvek vám popíšu, co tady na škole děje. Asi hlavní událostí je to, že jsem začal chodit na taneční lekce Karibských tanců = merengue, salsa, bachata a rueda. Chodím tam ještě s dalšími lidmi, a tančím (zatím) s Annou z Řecka. Je to šílená sranda, měli jsme už čtyři lekce. Taneční mistr je tam Michele, který má kolem 25 a před pár lety přestal tancovat. Jeho nejlepší umístění ve světě bylo 17. místo. Není nejhorší, ne? I když jsem zjistil, že Brigita Chlopčíková skončila třetí ve světě no... A tak. To už je jedno:)
S Michelem je rozhodně obrovská sranda, má furt nějaké srandovní poznámky. Navíc jsou ty lekce v italštině, takže se zlepšuju i v ní. No prostě žůžo. Navíc jsem se tam skamarádil s i pár profesionálními tanečníky v mém věku, ti ale mají třídu M. Tak jsem z toho dycky tak trochu na prášky. V mém věku, a mají M...:-/ Co se dá dělat. na druhou stranu už tančí asi sedm let... A mají tréninky každý den večer a to kolem tří hodin každý den. Docela si máknou. Ale zase jim to jde. No a tu studio je neuvěřitelné. Mají tam hlavní místnost, která je velká asi jako 1,5 studia Mládí a pak dvě menší, obě asi čtrvtina studia Mládí. No a my jsme už vystřídali všechny:) Je nás tam něco kolem sedmi párů, takže se v pohodě vejdeme i do těch malých místností.
No merengue už máme za sebou, je ale docela těžké. Má taký jakýsi speciální pohyb pánve, který do sebe teprve dostávám:D:D A to nechci vidět bachatu... Teď ale každopádně začíná Salsa, na kterou se moc těším a kvůli které jsem tam vlastně šel.
Další důležitou věcí je fakt, že druhákům dneska skončila škola. Teď budou mít dva týdny na studování na IB a pak už jim to začne. Někteří jedou "studovat" domů (osobně netuším, kolik se tam toho naučí), ale většina zůstává ve škole. Já mám ještě tři týdny školy a pak mi zkoušky začnou taky. Až na to, že prváci nemají žádné volno na studování:D To už tak bývá asi no... Na druhou stranu zase nematurujeme no. Jinak dneska se druháci úplně zbláznili kvůli tomu poslednímu dnu školy a vypadalo to tu jak doma na poslední zvonění. Během oběda na všechny stříkali vodu, pak se prváci naštvali a začali na ně taky stříkat vodu a pak už stříkal vodu každý na každého. No šupa. Já to schytal asi 10x, ale ono to už je jedno, jestli to člověk schytá 5x nebo 10x... Byl jsem šíleně mokrý. Nikoho jsem ale neprovokoval, ani jsem jim to moc neoplácel... Vyplýtvalo se totiž strašně moc vody. Hektolitry. A navíc, tento týden ve fore probíhají selekce na UWC z tohoto regionu, takže potenciální studenti celou bitku, která trvala minimálně hodinu, viděli. Moc nadšeně teda nevypadali. Na druhou stranu to ani jeden z nich neschytal...
Další novinkou je to, že zítra odjíždím na víkend do Chorvatska. Už to zní dobře co? Ale já tam jedu na... plachetnici! Na té samé, na které jsme měli Sailing dinner. Bere nás tam učitel sailingu a budeme tam přes noc. V lodi je asi sedm postelí a pak se dá spát na gaučích. Strašně moc se těším. Beru foťák, MP3, knížku a bohužel učebnici do Ekonomie, protože musím hodně přečíst... Na konec dubna totiž musím odevzdat další internal z Ekonomie spolu s prvním internalem z matiky... Takže bohužel musím i trochu pracovat. Ale rozhodně to nebudu přehánět. Plánuju relax:) A tak to má být, ne?

Pětitisícovka

Tak má můj blog dneska půlkulaté narozeniny:) Není nejhorší ne? Abych se přiznal, tak jsem žádný dárek pro šťastného čtenáře nenašel, takže doufám, že se neozve, ať mi ulehčí život:) Asi to fakt nechám na ten Mount Everest:)

Jinak, 4999 jsem tentokrát měl já....:)

To bych vlastně mohl mít nějakou cenu útěchy za největšího smolaře co:D

Fyzika jak má být

Tak tomu se nedá odolat. Dneska jsem měl hodinu fyziky. Už asi měsíc bereme vlnění a dneska jsm se dostali ke stojatému vlnění. No a Richard nám dal tento příklad:

Během výletu ve Skotsku se procházíte po visutém mostě v té nejhlubší a nejstrašnější části této tajemné země a rozhodnete se shodit svoji malou sestru, která je na mostě s vámi, do propasti rovnou do chřtánu krokodýla a hrocha:
Naštěstí jste si most předem otestovali a zjistili jste, že rezonuje o frekvenci 6 Hz nebo 8 Hz. Až se odhodláte ke shození vaší sestry, jakou frekvencí budete skákat nahoru a dolů?

A snažte se mládeži!

Sakryš

Tak jsem dneska zjistil, že mi smazali všechny věci na edisku = všechny věci ke stažení, které mám napsané na blogu prostě nefungují... Tak nevím co včil. Snažil jsem se najít něco lepšího než edisk.cz, ale všecky to jsou stejné mrchy. Vydělávat peníze by vydělávali, ale že by dali možnost chudému studentíkovi něco uploadnout a nemazali by to, to ne... Chjo. Tak vydržte:) Chtěl jsem totiž uploadnout další šupa videa, máte ale smůlu... Bohužel... Nebo že bych byl moderní a hodil to na youtube? Co mi poradíte?:D

Sranda začíná a sranda končí

První začnu srandou, která začíná... Dneska budu mít první taneční lekci v Duinu, na které se vlastně něco naučím. Zatím jsem vždycky učil já, teď však budu já, kdo bude studovat. Spolu s dalšími pár lidmi jsme se totiž rozhodli, že budeme chodit dvakrát týdně na taneční. Ale ne taneční ledajaké! Budou nás učit Salsu, Merengue, Bachata a Ruedu! Bude to trvat do doby, než odjedem v pondělí a pátek. Moc se těším:) A že se ptáte kde? V DUINU!!! Asi před dvěma týdny Mallika zjistila, že v Duinu, ve stejné budově, ve které máme bowling (16 drah), kulečník (10 stolů) pizzerii a všechno možné, je i taneční studio! Učí tam i profesionální páry, jsou jedním z nejlepších tanečních studií v okolí! No a dneska mám první lekci, tak uvidím... Určítě Vám o tom napíšu.

No a teď o srandě, která končí. Začíná totiž pořádná práce. Tento víkend bude rozhodně pracovní, a to proto, že už mám na práci 2 internaly - jeden do matiky a druhý do Ekonomie, které oba zaberou hodiny a hodiny a hodiny práce, potom se už docela rozbíhá Group 4 project a do toho se mi ještě cpe EE. A to vůbec nemluvím o tom, že za necelý měsíc mi začínají zkoušky, které jsou hodně důležité pro přihlašování na univerzity a že musím dělat i normální úkoly. Hlavně Cristina nám, jako vždycky, dává zabrat s Italštinou.. Snad to nějak přežiju.

No a ještě mám vlastně jednu srandu, která je tak napůl:D Příští víkend totiž pojedu na plachetnici do Chorvatska! Učitel sailingu, se kterým jsme už jednou byli na večeři na moři nás tam totiž na jeho lodi vezme. Sranda co? Bude to ze soboty na neděli:) Moc se těším, ale zabere to hodně času. Ale tak co, sranda musí být, ne?

Tajemství Duina odhaleno!

Dneska jsem zvolil trochu bulvární titulek, ale proč ne:) O sport weeku jsem už psal, jednu specialitu jsem o něm ale nenapsal. No a tou specialitou není nic jiného, než že končil ve čtvrtek a v pátek začaly "velikonoční prázdniny". To by nebylo zas tak veliké vzrůšo, kdyby ke mě nepřijela delegace z Ostravy:)
Niki, Kuba, jeho taťka a kamarádka od jeho taťky(hmm... začíná to komplikovaně) přijeli v octavii v pátek v šest hodin ráno, jako by se nechumelilo. Já jsem ve čtvrtek večer nemohl usnout, možná jsem usnul tak ve tři ráno, takže mi vstávání dalo zabrat. Nakonec se to ale povedlo a potkali jsme se. Všichni jsme se ubytovali ve Villa Susi. Tady je to třeba trochu rozvést. První jsem pro ně hledal hotely v Terstu, které byly příliš drahé, potom hotely v Duinu, které byly plusminus stejné, až to vypadalo docela bledě. Potom mi ale Anna s Tessou, což jsou učitelky na praxi z Holandska nabídly, že by mohli zůstat v jejich bytě, protože ony stejně jedou na celé velikonoce do Budapešti. A dohodli jsme se, že by jim zaplatili 20€ na noc za celý byt, což je cena, kterou musí platit ony. Takže jsme bydleli tam. Já jsem se k nim totiž přidal. Shodou okolností jsme bydleli přesně pod Mallikou:)
Hned poté co přijeli a dali si věci do bytu, tak jsme odsouhlasili hodinový odpočinek, který se rovnal spaní. Jedině "dospěláci" se šli ještě projít po Duinu a až potom zalehli. Nakonec jsme se ale všichni sešli vzbuzení a tak jsme se vydali na prohlídku Duina. Ukázal jsem jim tu všechny rezidence školy, hrad, přístav... No prostě všechno. Potom jsme zašli na pizzu a potom na Rilke path, který byl zcela okouzlující, počasí bylo super! Po Rilke path jsme naopak my mládežníci měli více energie a tak jsme si zašli ještě na Fore beach, na kterou vede docela vzdorující cesta po skále. Niki měla krizové chvilky, ale nakonec to slezla taky:) Potom jsme už šli na večeři, která se rovnala podomácku udělaném salátu s orestovaným kuřecím masem, chutnalo to skvěle! Večer jsme šli ještě na chvilku na bowling a pak se už zalehlo(nebo spíš kecalo? Teď už nevím:D)
Druhý den jsme se vzbudili o půl osmé, teda aspoň já a Kuba. Niki se vzbudila už o hodinu dřív, neptejte se mě, jak to zvládla. Po malé snídani jsme vyrazili do Benátek. Bylo to poprvé, co jsem tam jel autem, takže jsem nevěděl jak přesně sjet z dálnice. První jsme zvolili špatný sjezd a potom jsme se museli ještě otočit, ale nakonec jsme to zvládli. Strávili jsme tam asi 5 hodin, bylo zase nádherné počasí, myslím, že si to všichni užili. Všichni tam byli poprvé v životě, tak to pro ně v to krásném počasí byl rozhodně zážitek. Akorát měli smůlu, že plno památek se opravovalo. Část chrámu sv. Marka a celá kopule nádherného kostela st. Maria della Salute. Měli smůlu. Ale zážitky byly rozhodně silné a nohy bolavé:) Cesta zpátky byla šílená, v autě jsem nachvilku usnul a bylo v něm obrovské vedro, hrůza:D Tento týden je tu furt kolem 20 stupňů Celsia a na dálnici je to samo ještě víc. Večer jsme se zase zašli nachvilku pobavit a pak nadlouho kecat:D
V neděli jsme se úspěšně vzbudili kolem půl dvanácté, takže jsme jakékoliv plány na navštívení Terstu nebo Slovinska zamítli a šli jsme "jenom" do Nového hradu v Duinu. Šli jsme na samostatnou prohlídku, a hrad je opravdu moc pěkný. Dám vám z něho pár fotek...
Vchod do hraduFontána hned nalevo od hlavního křídla hraduVstup do zahrad Nového hraduFotografický souboj mezi Niki a taťkou od Kuby:) To je tak, když se někdo fotí navzájem:)Pohled na Nový hrad z jeho zahradPohled na starý hrad ze zahrad Nového hraduPohled na moji rezidenci, Foresterii, z terasy Nového hraduPohled na Duino z věže Nového hraduJá a Kuba na věži Mám pocit, že jsme fotili Niki.... No comment:)V hradu se nesmělo fotit, ale já si aspoň vyfotil moc pěkné schodiště, které tam bylo. Jinak místnosti byly docela pěkně zařízené, v každé bylo něco, bylo to všechno s takovou střídmou elegancí. Ale měli tam klavír od Ferenze Liszta, to není zas tak špatné...Bunkr pod Novým hradem, který postavili Němci během Druhé světové války.

Po prohlídce hradu si všechno zbalili, já si šel s Niki a Kubou na půlhodiny zatancovat a pak už museli jet. Rozhodli jsme se ale, že půjdeme na pizzu. Pizzerie byla zavřená, tak jsme chtěli jít aspoň na zmrzku, tam ale bylo zavřeno taky. Tak jsme se na to vykašlali a už odjeli...

no a na závěř tu dám téměř společnou fotku:D
Trošku fukal vítr no....

a na úplný závěr tu dám těžký oříšek pro skalní čtenáře blogu: Kdo to je?

Sports Week

Tak jsem se zjistil oddálit psaní příspěvku o Mantově, protože to by mi trvalo asi léta. Tento týden je šílený, o Velikonocích se mi může jenom zdát. Ve škole se jede naplno a navíc je tento týden sportovní.
Všechny normální sportovní aktivity přerušily a uspořádaly se aktivity nové, jenom na tento týden. Je to hodně dobrý nápad a to z mnoha důvodů. První je ten, že si lidé vyzkouší plno nových aktivit, což je pro lidi hlavně z Asie nebo z Afriky hodně dobré. No a druhý je ten, že pokud se tyto aktivity osvědčí a budou peníze (těžko rozhodnout co je důležitější...), tak se můžou stát normálními aktivitami příští rok. Což by nebylo vůbec špatné, protože výběr je šílený!

MONDAY 2ND APRIL	TUESDAY 3RD APRIL	WEDNESDAY 4TH APRIL	THURSDAY 5TH APRIL
5.00 ATHLETICS – Monfalcone – (Cristina, Katarina P.)	2.15 SNORKLING – Miramare (Ilinca)	3.00 SOFT BALL – Fore (Helen)	2.30- ROLLERSKATING – Trieste
5.00 ARCHERY – Monfalcone – (Stefano, Johan)	2.30 TENNIS for non-beginners – fore (Melanie)	3.00 CAPOEIRA – Trieste (Valeria)	2.30 TENNIS for beginners – fore (Anna Z.)
20.00 VOLLEYBALL – Gym	3.00 HORSE RIDING – Malchina – (Julius)	3.00 BIKING – School (Wojtek)	3.00 HORSE RIDING - Malchina – (Julius)
	3.00 TABLE TENNIS – Scholtz (Mike)	3.30 YOGA – Lucchese (Sandy)	4.00 JAPANESE SWORD - Fore Lawn (Cristina)
	5.30 HANDBALL – Gym (Eva)	5.00 TAI CHI CHUAN – Fore Lawn – (Cristina)	5.30 BALLET – Ples (Salma)
	6.00 STEP – Ples (Cristina)	5.30 STREET BALL – Gym (Buni, Filip)
	20.00 JAZZ DANCE – Lucchese (Tesa)	6.00 BOWLING – Pizzeria (Malcolm, Bilkan)
		6.00 PILATES – Ples (Ilinca)
		20.00 KARATE – Ples (Stefano G.)
		20.00 ACQUA GYM – Monfalcone – (Rimma)

V pondělí jsem šel první na lukostřelbu, což byla obrvská sranda. V blízkém Monfalcone je totiž lukostřelecký klub, do kterého jsme zajeli. Bylo nás asi 12 a stříleli jsme kolem hodiny a půl. Stříleli jsme se cvičnými luky, žádné takové ty vymakané ocelové s více drátky než kytara... Ale stačily a byla to sranda. Já měl akorát problém, že jsem moc velký a mám velké rozpětí rukou, takže když jsem luk pořádně napnul tak mi šíp spadl:) To by zase tak nevadilo, spíš jsem měl problém s tím, že jsem musel mířit strašně dolů, aby mi to padalo do centra terče... Divný pocit, mířit na téměř na podlahu:D Tady máte pár fotek:
Mallika při fasování... Dostali jsme chránič na předloktí, potom koženku na prsty, abychom luk nemuseli napínat holýma rukama, to by asi dost bolelo... No a potom jsme dostali zásobník na šípy, šípy a ten luk no...:)No jak vypadám?:DVychlamaná Mallika poté, co se trefila do červeného:)
Jeden z mých terčů asi po půlhodině střílení. Není špatný ne? Stříleli jsme asi ze čtyř mětrů...
Holky, které měli ve stejnou dobu atletiku se na nás přijeli po skončení podívat. A pózy jsou čistě náhodné!

Večer jsem šel na Volejbal, ten ale nebyl nic moc. Moje družstvo skončilo třetí z deseti, ale atmosféra byla fakt nic moc. Všichni strašně namachrovaní a arogantní. To fakt nemusím. Ale hrál jsem dobře, nejvíc se mi dařilo na síti:)

V úterý jsem jel na koně! Poprvé v životě(pokud nepočítám hrůzný zážitek z dětství, kdy koně byly asi 3x větší než já...) A bylo to supeeeer! Fajn stáje, milí instruktoři... Pojezdil jsem si asi půl hodinky, z toho deset minut jsem koně ovládal sám:) Šupašupašupa!
Vnitřek stájí, který vypadal moc pěkně. Všechno bylo pokryté pavučinami a vypadalo tak tajemně:)
Syn od Juliuse ze Slovenska. Jezdí tam s ním docela často a tak má i kovbojský outfit:)
No a nakonec já ve vítězném gestu:D

Ve středu jsem šel na bowling. Byl jsem hodně překvapený, protože asi deset minut od Fore je obrovské zábavní středisko, ve kterém je 16 drah na bowling, 10 kulečníkových stolů a plno dalších věcí jako šipky, air-hockey, automaty, autíčka, pizzerie... No prostě všechno. Hráli jsme v družstvech po šesti na dvou drahách. První hra se mi nepovedla, měl jsem asi 60 bodů, ale v druhé jsem si málem sáhnul na 100... Není nehorší ne... Ovšem všechny dostal můj učitel ekonomie, který dosáhl na 175 a jeho osobní rekord je 235... Tak to jsem radši nekomentoval. A navíc má pěkný styl. Holt to někdo umí no...

No a kam půjdu dneska? To ještě nevím, buď znovu na koně, nebo na jakýsi japonský meč a nebo budu mít volno:)